Ostny jako zbraň: Urzoni kanadští jsou nebezpeční sobě i svému okolí

11.04.2022 - Marek Telička

Urzoni kanadští mají skvělý obranný systém, který je chrání před predátory. Jejich důmyslná ochrana se ale občas stává nebezpečnou i jim samotným

<p>Urzon kanadský <em>(Erethizon dorsatum)</em> žije především v jižní části Kanady a na severu USA. Jde o relativně dlouhověká zvířata, ve volné přírodě se dožívají až 18 let.</p>

Urzon kanadský (Erethizon dorsatum) žije především v jižní části Kanady a na severu USA. Jde o relativně dlouhověká zvířata, ve volné přírodě se dožívají až 18 let.


Reklama

Urzon kanadský (Erethizon dorsatum) dorůstá délky 60 až 90 centimetrů a hmotnosti od 5 do 14 kilogramů. V rámci Severní Ameriky je druhým největším hlodavcem a velikostí jej převyšují jen bobři kanadští. 

Urzoni mají skvělý obranný systém, takže se často nestávají obětí predátorů. Občas je ovšem i tak uloví rysi, pumy, kojoti, vlci, rosomáci nebo výři virginští. Většinou si ovšem útok na urzony rozmyslí a ti zase dělají vše pro to, aby je od ataku odradili. Jednak dokážou velmi dobře šplhat po stromech, takže jejich prvotní snahou je dostat se mimo dosah útočníka. V případě, že tuto možnost nemají, začnou vydávat výstražný zvuk drkotáním zubů. Jestliže toto varování selže, přichází ke slovu zhruba 30 000 ostnů, které mají umístěny na zádech.

Hroty ostnů jsou výstražně bíle zbarveny při naježení působí dost hrozivě. Zároveň s tím vypustí urzon páchnoucí sekret. Pokud útočník ani tak svůj úmysl nezmění, napadené zvíře do něj svými naježenými ostny nacouvá. Ostny jsou obvykle 75 mm dlouhé a 2 mm silné a jsou zakončeny mikroskopickými háčky. Ty se zachytí v těle útočníka a díky pohybům svalů mají schopnost posouvat se postupně hlouběji a hlouběji do těla. Proto byli nalezeni predátoři, kteří kvůli urzoním ostnům a infekci, již jejich přítomnost v těle vyvolala, uhynuli.

TIP: Boj o přežití: 5 netradičních způsobů zvířecí obrany

Ostny jsou ovšem nebezpečím i pro samotné urzony, kteří sice dokážou po stromech šplhat velmi jistě (a troufnou si i na ty nejjemnější větve), ale ani u nich není vyloučeno, že ze stromu spadnou. Zranění vlastními ostny se tak může stát osudové i jim samotným. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907