Otesánek: Mléčná dráha již pohltila 15 okolních galaxií a je stále při chuti

25.06.2018 - Stanislav Mihulka

Naše galaxie vypadá na první pohled nevinně, ve skutečnosti je to ale věčně hladové monstrum, které požírá galaxie ve svém okolí

<p>Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.</p>

Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.


Reklama

Nenasytnou historii Mléčné dráhy studovali Diederik Kruijssen z německé Heidelbergské univerzity a jeho spolupracovníci, s využitím 61 velkých kulových hvězdokup v naší Galaxii. Vlastnosti hvězd hvězdokup totiž vypovídají o jejich původu. Díky tomu mohli zmapovat 13,5 miliardy let existence Mléčné dráhy a své závěry porovnat s 25 simulovanými verzemi naší domovské Galaxie.

Jídelníček Mléčné dráhy

Z jejich výsledků vyplývá, že naše Galaxie během svého vývoje pozřela asi 15 galaxií, plus mínus tři. To je v souladu s podobnými odhady z poslední doby. Zdá se, že během prvních pár milionů let Mléčná dráha pohltila několik ne úplně malých galaxií.

TIP: Galaktický lup: Nejvzdálenější hvězdy Mléčné dráhy pocházejí z krádeže

V jídelníčku Mléčné dráhy jsou ale samozřejmě i trpasličí galaxie, které se zdržují poblíž. Jednu z těchto malých galaxií Mléčná dráha právě teď konzumuje, přímo před našima očima. Pro pozemského pozorovatele ale nejde o nikterak akční podívanou - jde totiž o velmi pomalý proces.

  • Zdroj textu:

    University of Warwick, MNRAS

  • Zdroj fotografií: Serge Brunier / NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907