Pachystruthio dmanisensis: Na Krymu žili půltunoví a 3,5 metru vysocí veleptáci

29.06.2019 - Stanislav Mihulka

Nově objevení nelétaví ptáci jsou jedni z největších a nejtěžších ptáků historie

<p><em>Pachystruthio dmanisensis</em> v pleistocenní krajině</p>

Pachystruthio dmanisensis v pleistocenní krajině


Reklama

V mnoha případech jsou dnešní živočichové, pokud jde o velikosti, jenom stínem svých předků. Platí to i pro nelétavé ptáky, tedy pro pštrosy a jejich příbuzné. V jedné jeskyni na Krymu nedávno objevili fosilní pozůstatky jedněch z největších ptáků, jací kdy chodily po Zemi

Tito nelétací ptáci, kteří dostali jméno Pachystruthio dmanisensis, žili asi před 1,5 až 2 miliony let, tedy v období pleistocénu. Museli být vskutku monumentální. Z jejich fosilií vyplývá, že vážili až půl tuny a tyčili se do výše nejméně 3,5 metru. Pachystruthio byl tím pádem téměř dvakrát větší než největší známý pták moa a třikrát větší, než největší žijící pták, kterým je pštros.

TIP: Je nově objevený šedesátitunový dinosaurus největším suchozemským tvorem?

Nejzvláštnější na nově objevených veleptácích je místo jejich nálezu. Odborníci si až doposud mysleli, že podobní ptáci žili v minulosti jen na jižní polokouli – moa na Novém Zélandu, aepyornisové na Madagaskaru a mihirungové v Austrálii. Teď se ale ukazuje, že rozšíření velkých nelétavých ptáků bylo zřejmě mnohem větší. Na Krymu zřejmě žili společně s našimi předky, kteří je mohli lovit pro maso, kosti i peří.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907