Tým paleontologů v Argentině objevil nový druh masožravého dinosaura, který měl mohutné čelisti, v porovnání s tělem však kratičké přední končetiny.
Nový objevený druh pojmenovaný Meraxes gigas měřil na délku zhruba 11 metrů. (ilustrace: Scimex, Carlos Papolio, CC BY-SA 4.0)
Paleontologové nedávno objevili v severní Patagonii skvěle zachovalou kostru nového druhu velkého dravého dinosaura z čeledi Carcharodontosauridae, který lovil svou kořist ve svrchní křídě, ke konci druhohor. Jde o nejkompletnější fosilii dinosaura této skupiny z jižní polokoule.
Nového carcharodontosaurida vědci pojmenovali Meraxes gigas, po drakovi z fantasy ságy George R. R. Martina „Píseň ledu a ohně“. Na délku měřil zhruba 11 metrů, jeho lebka byla dlouhá 1,2 metru a pokrytá výstupky a prohlubněmi. V silných čelistech měl predátor 15 centimetrů dlouhé, pilovité zuby. Na nohou měl dlouhé drápy, přední končetiny tohoto giganta ale měřily jen zhruba 60 centimetrů. Vědci se domnívají, že v porovnání se zbytkem těla kratičké přední končetiny byly pro masožravce výhodou.
TIP: Nová hypotéza: Proč měl T-Rex tak malé přední končetiny?
Detaily na kostře naznačují, že přední končetiny objeveného dinosaura byly obalené silnými svaly. Podle vedoucího výzkumu Juana Canalea z argentinské Národní univerzity v Río Negro měly malé přední končetiny meraxese svůj smysl. „Mohli horní končetiny využívat při rozmnožování, například pro držení samice při páření, nebo pro zvednutí v případě odpočinku nebo pádu,“ uvádí pro odborný časopis Current Biology Canale. Podobný účel mohli mít drobné přední končetiny i u dalších velkých masožravců s podobnou stavbou těla včetně nejznámějšího Tyrannosaura rexe.
Rekonstrukce kostry objeveného dinosaura (foto: Current Biology, Jorge A. Gonzalez, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
