Pancéřová pěst třetí říše: Těžké tanky na východní frontě (2)

01.03.2019 - Jan Kozák

Německé těžké tankové oddíly se během bojů na východní frontě staly postrachem sovětských vojáků. Se svými tigery totiž protivníkům působily vysoké ztráty a staly se jedněmi z nejefektivnějších tankových útvarů celého Wehrmachtu

<p>Pečlivá údržba byla u konstrukčně složitých tanků Tiger naprosto nezbytná</p><p> </p>

Pečlivá údržba byla u konstrukčně složitých tanků Tiger naprosto nezbytná

 


Reklama

V okamžiku zformování prvních těžkých tankových oddílů prakticky neexistovaly žádné pevně dané instrukce pro způsob jejich použití. Útvary proto zpočátku experimentovaly a improvizovaly podle aktuální situace na bojišti a velitelé své poznatky a zkušenosti předávali generálnímu štábu ve svých operačních hlášeních.

Předchozí část: Pancéřová pěst třetí říše: Těžké tanky na východní frontě 

V květnu 1943 pak na základě těchto informací vznikly první taktické manuály pro nasazení oddílu jako celku i pro taktiku jednotlivých tankových rot. Tyto manuály identifikovaly čtyři hlavní úkoly těžkých tanků – udeřit na hrotu útoku proti silné nepřátelské obraně, zničit protivníkovy obrněné cíle palbou na velkou vzdálenost, prorazit obrannou linii a nakonec se probít do nepřátelského zápolí.

Taktika

Manuál pro úroveň roty zdůrazňoval především boj proti jiným tankům a činnost těžkých obrněnců vnímal jako silně ofenzivní. Ačkoliv dokument zmiňuje několik možných účinných formací postupu při útoku tankové roty, jako nejefektivnější označuje klín, do nějž se tanky měly podle instrukcí rozvinout v šíři zhruba 700 m a hloubce 400 m. Obrannou taktikou se manuál prakticky nezabýval – pouze důrazně doporučoval jakýkoliv znehybněný či neopravitelně poškozený tiger zničit výbušninami, aby nepadl do rukou nepřítele.

Oproti tomu příručka pro nasazení celého praporu se soustředila prakticky jen na obecné instrukce týkající se účelu a organizace praporu a jeho použití na bojišti. Tento dokument rovněž kladl důraz na ničení nepřátelských tanků, hovořil ale i o nutnosti těžké tanky koncentrovat a provádět s nimi vysoce agresivní výpady v rozhodujících momentech bitev. Manuál pro prapor tedy tigery považoval za rozhodující zbraň, která neměla být za žádnou cenu nasazována na druhořadé úkoly či akce vhodné pro lehčí tanky.

Jejich činnosti měl také předcházet důkladný průzkum a pečlivá příprava logistického zabezpečení, zvláště pokud měly být tigery schopny nepřítele pronásledovat. Pro velitele na úrovni sboru a armády pak existovaly instrukce pro strategické nasazení tigerů, ve kterých lze nalézt způsoby, jak obrněnce co nejlépe využít vzhledem k jejich přednostem i slabinám. Oproti manuálům pro rotu a prapor také varovaly před přílišným přetěžováním tanků. Tigery tak například neměly absolvovat příliš rychlé přesuny, delší vzdálenosti měly po vlastní ose překonávat je výjimečně a po každé déletrvající akci měl být těžkým tankovým praporům poskytnut dostatek času na přeskupení, odpočinek a údržbu strojů.

Neslavné začátky

Křest ohněm tigery absolvovaly již v září 1942, jen pár měsíců po zavedení těžkých tanků do služby. Adolf Hitler toužil své nové obrněnce co nejdříve vyzkoušet v boji a v létě 1942 proto vydal rozkaz vyslat tigery na východní frontu, kde měly v rámci skupiny armád Sever asistovat německým silám při obléhání Leningradu. Dvaadvacátého září obrněnce z 1. roty 502. oddílu vyrazily do útoku jižně od Ladožského jezera, tři ze čtyř strojů ale uvázly v bahně, takže je musela odtáhnout vyprošťovací vozidla.

Podobným fiaskem skončilo i druhé nasazení. Rozdíl spočíval pouze v tom, že tentokráte zůstaly nepojízdné všechny čtyři tanky, přičemž jeden Němci nedokázali dopravit zpět za vlastní linie a ženisté jej proto později museli pomocí trhavin zničit, aby nepadl do rukou Rudé armády. Šlo o vůbec první totální ztrátu tigeru. V období od ledna do března 1943 se pak stroje 502. oddílu účastnily obrany proti dvojici velkých sovětských ofenziv, nicméně 1. rotu i nadále trápil obtížný terén a také časté poruchy, takže během daného období jen zřídkakdy mohla vyslat do boje více než čtyři tigery najednou.

Neslavné začátky

Rovněž utrpěla i první bojové ztráty, a tak musela postupně odepsat celkem šest těžkých tanků. Tři stroje zničily v bezvýchodné situaci jejich vlastní osádky, jeden tiger pak v relativně zachovalém stavu padl do rukou Sovětům. Na druhou stranu si ale tankisté 502. praporu během daného období nárokovali na 160 zničených sovětských obrněnců a ukázali tak bojový potenciál tigerů. Od počátku roku 1943 působil na frontě i 503. oddíl, jehož tanky v prosinci 1942 dorazily na jižní úsek východní fronty s cílem asistovat skupině armád Don při stabilizaci fronty, narušené zkázou 6. armády v troskách Stalingradu.

Prapor dostal za úkol střežit přechody přes řeku Manyč a působil tam od 1. do 17. ledna, kdy se přesouval z místa na místo dle aktuální potřeby. Hned během prvního střetnutí si jeho příslušníci připsali 18 zničených sovětských tanků při ztrátě jediného PzKpfw III, o tři dny později pak oddíl asistoval při jednom z protiútoků a vyřadil osm tanků T-34 za cenu ztráty dvou tigerů a jednoho PzKpfw III. Po konsolidaci sil a stabilizaci fronty se 503. oddíl přesunul k Rostovu na Donu, kde jeho tanky chránily důležité železniční uzly a čelily početným lokálním výpadům rudoarmějců.

TIP: Sovětský tank IS-2: Postrach německých Tigerů a Pantherů

Během těchto střetnutí se ukázala velká flexibilita praporu, který se dokázal efektivně přizpůsobit neustále se měnícím cílům a velícím strukturám. Tigery často operovaly u různých jednotek i ve velikosti čet či dokonce jednotlivě. Během ledna a února 1943 si útvar nárokoval více než 70 zničených nepřátelských tanků a přes 55 protitankových děl. Ztráty ale narůstaly a 22. února, kdy byl prapor stažen do Taganrogu k doplnění stavů, již disponoval pouze dvojicí bojeschopných tigerů a pěti kusy PzKpfw III. 

Pokračování v úterý 5. března

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907