Panoš Podiven: Mstitel svatého Václava dělal Boleslavovi potíže i po své smrti

25.08.2021 - Helena Syrovátková

Příběh bratrovraždy ze Staré Boleslavi zná každý. Václav umírá ubodán před vraty kostela. Jak ale dopadli jeho přátelé? Vyniká mezi nimi osud muže se zvláštním jménem Podiven

<p>Panoš sv. Václava <strong>Podiven</strong> ukrývá památný obraz <em><strong>Staroboleslavské palladium</strong></em>, který měl Václav dostat od své babičky sv. Ludmily.</p>

Panoš sv. Václava Podiven ukrývá památný obraz Staroboleslavské palladium, který měl Václav dostat od své babičky sv. Ludmily.


Reklama

Najít oběšence, to ve středověku nikoho nepřekvapilo. Šlo přece o běžný typ trestu a visatci zůstávali na místě pro výstrahu ostatním. Pohled na zohavená oklovaná těla působil odstrašujícím dojmem i na otrlé povahy.

Přemyslovské Čechy uprostřed 10. století však podle legend zažily jiné divadlo. Muž, který už na stromě visel tři roky, nejevil žádné známky hniloby a neokusovala ho zvěř ani ptáci jej neklovali. Ba co víc! Tajemnému mrtvému rostly vousy a nehty, vlasy mu zbělaly. Tehdejší náboženská představivost nabízela jediné vysvětlení: zázrak!

Muž na provaze se smyčkou kolem krku nebyl kdekdo. Patřil kdysi k družině knížete Václava. Proč se ale ocitl v nemilosti a na stromě? A proč ho Bůh obdařil zvláštní milostí i po smrti?

Emigrant

Náš příběh se započal o mnoho let dříve ve Staré Boleslavi. Ve kterém roce? Nevíme. Snad 929, snad o šest let později. Dokonce ani datum 28. září není tak jisté. Snad se jen církvi hodilo, že tento den dosud zůstával volný, a tak nic nebránilo připojit k němu svátek svatého Václava. To ale předbíháme. Kníže Václav netuší zradu a přijíždí do Staré Boleslavi. Tam ho překvapí skupina vrahů snad i s bratrem Boleslavem. Kníže pod ranami umírá a vlády se ujímá jeho bratr Boleslav. Díky svému činu si vyslouží přízvisko Ukrutný. Tím se ale násilí neskončilo. Boleslavovi pochopové křižovali zem a mordovali Václavovy přívržence i s celými rodinami. České knížectví zaplavila nevinná krev.

K Václavovu nejbližšímu okolí patřil i muž řečený Podiven. Na svou dobu šlo zřejmě o vzdělaného muže. Snad i díky vysoké inteligenci se mu podařilo uniknout jisté smrti. Podiven uprchl za hranice a dlouhá léta prožil v bezpečném exilu mezi Němci.

Vražda v lázni

Nevíme, co přesně přimělo Podivena se vrátit. Ale víme, co udělal. Snad měl původně jen v úmyslu v klidu dožít. Snad věřil, že minulost odnesl čas, a na pomstu nepomyslel. Snad ho na tu myšlenku přivedl pohled na známá místa, která se pojila s jeho vzpomínkami na milovaného knížete. Rozhodl se pro odvetu a vyhledal jednoho z Václavových vrahů, Hněvsu. Proč právě jeho? Měl s ním nevyřízené ještě další účty? Nebo měl snad v úmyslu vyhledat postupně další Václavovy vrahy? Nebo legenda nemluví pravdu a Václava ve skutečnosti bodl jen jeden vrah? Hněvsa?

Podle legendy Podiven Hněvsu zastihl zcela nepřipraveného k boji v parní lázni. Nahý muž se asi těžko zmohl na odpor. Vyměnili si patrně pár tvrdých slov, Podiven asi pronesl něco na způsob obžaloby a po letech dokonal spravedlivou pomstu. Neodradila ho nerytířskost souboje s neozbro­jeným mužem. Tolik Hněvsou opovrhoval, že mu nedopřál ani důstojnou smrt?

Co měl Podiven dál v úmyslu? Patrně ho čekal tvrdý život podobný osudům moderních odbojářů či atentátníků. Skrýval se v lesích, Boleslav mezitím zuřil a vyslal po jeho stopách trestnou družinu. Té se podařilo Podivena vypátrat a jeho další osud již známe. Mstitel skončil na šibenici jako zločinec.

Posmrtný odboj

Ani oběšený Podiven však nepřestal dělat Boleslavovi potíže. Mrtvola, kterou podle legendy chovala v úctě i divá zvěř a krkavci, hovořila jasně. I nebe stálo na straně zavražděného Václava. Boleslav nechal Podivenovo tělo zakopat, aby měl konečně pokoj. Ale zázraky neustaly. Naopak. Nad hrobem se objevila tajemná záře.

Na rozdíl od světské spravedlnosti církev na Podivena nenahlížela jako na vraha. Nezískal ale svatořečení jako Václav. V pomyslné nebeské hierarchii stojí o stupínek níž jako blahoslavený. A jeho kosterní pozůstatky se dočkaly odpovídající úcty. Vrátil se tam, kam zřejmě srdcem vždy patřil: po bok knížete Václava jako jeho věrný služebník. Podivenovy pozůstatky převezli a pohřbili je znovu, tentokrát vedle hrobu svatého Václava. Podiven našel místo odpočinku před rotundou svatého Víta, tedy na místě, které dnes najdeme v základech katedrály na Pražském hradě

TIP: Poslední boj knížete Václava: Otazníky kolem skonu legendárního Přemyslovce

Kdesi se však stala chyba a Podiven se nedochoval celý. Postrádáme bohužel to hlavní – lebku. Také z hrudníku zůstalo jen několik žeber. Ostatní se zřejmě ztratilo při stavebních pracích. Nalezené kosti byly podrobeny expertize. Ta mimo jiné ukázala, že Podiven zemřel asi jako padesátiletý muž. A zbytek legendy? Ostatní z Václavových vrahů, které mstitel Podiven nenavštívil, stihla zlá smrt a prokletí. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 Historie

  • Zdroj fotografií:

    © Svatý Václav ve středověkém komiksu, Národní knihovna ČR, Adeva

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907