Panzerkampfwagen IV (1): Nejlepší německý tank druhé světové války

20.06.2019 - Jiří Vojáček

O tom, který německý tank byl za druhé světové války nejlepší, se vedou spory už 70 let. Většinou se mluví o výkonném středním PzKpfw V Panther nebo těžkém obrněnci PzKpfw VI Tiger. Nemohl ale být ideální konstrukcí, která by si zasloužila mohutnější rozvoj, spíše starší PzKpfw IV?

<p>PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii</p>

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii


Reklama

Po letech utajování vývoje tanků před dohodovými kontrolními komisemi a několika neúspěšných typech se prvním skutečně moderním německým obrněncem stal Panzerkampfwagen I. Sériová výroba stroje, inspirovaného podvozkem britského tančíku Carden Lloyd, začala v roce 1933, a když jej poprvé uviděl nově zvolený německý kancléř Adolf Hitler, údajně nadšeně zvolal: „To je to, co chci, co potřebuji!“ V roce 1934 na PzKpfw I navázal vývoj PzKpfw II, oba měly přitom představovat jen přechodné řešení, na němž si nově budovaná armáda osvojí všechny technické a taktické postupy. Budoucí páteř Wehrmachtu měly do budoucna tvořit po všech stránkách pokročilejší střední tanky PzKpfw III a PzKpfw IV. 

Tankové vavříny

Němci nejprve bleskově rozdrtili Polsko, následně přidali opojné vítězství nad Francií a poté se rychle vypořádali s tažením na Balkán a na všech těchto úspěších se rozhodující měrou podílely tankové jednotky. Pak se německá válečná mašinerie obrátila proti Sovětskému svazu, ale operace Barbarossa se v zimě 1941 zastavila před branami Moskvy. Když o rok později zkrachoval i útok na kavkazská ropná pole, završený potupnou porážkou u Stalingradu, objevil se na obzoru přízrak konečné porážky.

Návrat přízně boha války měly Německu u Kurska znovu zajistit jeho tanky. Kromě zavedených PzKpfw III a IV šlo zejména o těžký Tiger, který se do boje dostal už o několik měsíců dříve před Leningradem, ale také o nový střední Panther, kvůli němuž Adolf Hitler operaci Citadela dokonce opakovaně odložil. Odborníci i laická veřejnost přitom dodnes vedou debatu o tom, který stroj ze zmíněné čtveřice byl nejlepší a nejvíce ovlivnil dění na frontách druhé světové války.

Souboj továren

V různých anketách většinou jen zlomek respondentů volí za nejlepší tank PzKpfw III, o něco lépe si vede PzKpfw IV a zhruba stejně velké tábory stojí buď za těžkým tigerem nebo středním pantherem s tím, že posledně jmenovaný stroj mívá většinou mírně navrch. Vybrat nejlepší tank by přitom nebylo nijak složité, pokud bychom brali v potaz pouze sílu pancíře, výkon motoru a kvalitu výzbroje. Druhá světová válka se však zejména na východní frontě stala poprvé také „soubojem továren“. 

Již nerozhodovalo pouze to, kdo má nejlepší techniku – stále větší důležitost totiž měla i schopnost ji co nejrychleji a nejlevněji vyrobit, spolehlivě ji dostat na frontu, spotřebovat u toho co nejméně surovin a zaměstnat co nejméně lidí. Například Rudá armáda provozovala k 1. lednu 1943 přibližně 20 600 tanků. Do konce roku se však její ztráty vyšplhaly až na neuvěřitelných 22 400 strojů. Tento dramatický údaj by měl na první pohled znamenat naprosté zhroucení fronty a porážku SSSR. Sovětské zbrojovky však za stejné období vyrobily 19 907 tanků nových, a když k tomu připočteme 2 990 strojů dodaných v rámci programu Lend-Lease západními spojenci, vstupovala Rudá armáda do roku 1944 o 500 obrněnců (tedy zhruba o jednu tankovou armádu) silnější. 

Co dělá nejlepší tank? 

Americký vojenský historik Steven Zaloga ve své knize Armored Champion: The Top Tanks of World War II na otázku „Co dělá dobrý tank?“ odpovídá: „Nejčastější odpovědí je svatá trojice tankového konstruktérství: pancéřování, palebná síla a mobilita. Kdybychom však hodnotili jen technické aspekty, bylo by to jednoduché rozhodování – srovnáme jednotlivá čísla a ukážeme na vítěze. Ale ve válce, stejně jako v životě, je nutné překonávat řadu faktorů, které nelze vměstnat do čísel. Důležité jsou proto také kvalita osádky, zvolená taktika, dostupnost tanku a jeho spolehlivost.“

Zaloga hodnotí ve dvou kategoriích. První, takzvaná „tankistova volba“, zahrnuje základní technicko-taktické parametry, které umožní osádce co nejlépe přežít na bojišti a splnit bojové úkoly. Druhá, ukrytá pod označením „stratégova volba“, pak hodnotí zejména náročnost výroby a spolehlivost tanku jako stroje. Pro jednotlivá období si americký spisovatel vybral a vyargumentoval tyto nejlepší tanky: Pro 30. léta sovětský střední T-28 s jeho mimořádnou výzbrojí a lehký a nenáročný sovětský BT-5. Pro éru bleskové války v Polsku a Francii zvolil francouzský střední Somua S35 a německý PzKpfw IV.

Tankistova volba

V operaci Barbarossa podle Zalogy exceloval T-34 (výrobní model roku 1941) jak z pohledu tankisty, tak i stratéga. O rok později, při tažení na Kavkaz a Stalingrad, naopak vynikl v obou kategoriích PzKpfw IV, přezbrojený na výkonný dlouhý 75mm kanon. V roce 1943 se do boje výrazněji zapojila tanková legenda Tiger a i podle amerického spisovatele by se v té době stala první volbou každého tankisty. Mnohem výhodnější z hlediska strategického však shledal útočné dělo StuG III, které stálo třetinu ceny tanku Tiger.

Pokračování: Panzerkampfwagen IV (2): Nejlepší německý tank druhé světové války

Pro rok 1944 byl konečně zvolen očekávaný střední tank Panther a společně s ním nová verze T-34 s 85mm kanonem. Pro závěrečný rok války pak jako tankistovu volbu Zaloga vybral pokročilý americký střední tank M26 Pershing a jako volbu stratéga Sherman v jedné z nejvýkonnějších verzí M4A3E8. Kromě toho na dalších bojištích (například severní Afrika nebo Itálie) vyšel v první kategorii vítězně PzKpfw IV Ausf. G a ve druhé pak klasický M4A1 Sherman. 

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: Pinterest

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907