Pátrání po životě ve vesmíru: Zajímavým ukazatelem by mohl být rajský plyn

07.10.2022 - Stanislav Mihulka

Oxid dusný by se vedle metanu a kyslíku mohl stát dalším ukazatelem přítomnosti života v atmosférách blízkých exoplanet

<p>Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. <em>(foto: NASA, R. Hurt, T. Pyle, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. Pyle, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Dnes již máme k dispozici dalekohledy, s nimiž můžeme alespoň teoreticky pátrat po stopách života na exoplanetách. Potíž je v tom, že stále není úplně jasné, co vlastně máme hledat. Jako možný zdroj informací se nabízejí atmosféry exoplanet, jejichž složení, jak tušíme podle našich zkušeností ze Země, může být ovlivněné přítomností živých organismů.

Jaké plyny jsou ale ty pravé? Část odborníků vsází na kyslík a metan. Jiní vědci zase upozorňují, že tyto dva plyny nemusejí být spolehlivým ukazatelem života. Už jsme je nalezli v hojném množství i na planetách, které určitě nemohou být osídlené životem našeho typu, například kvůli vysokým teplotám.

Oxid dusný v atmosféře

Americký astrobiolog Eddie Schwieterman z Kalifornské univerzity v Riverside je přesvědčený, že bychom měli věnovat pozornost i oxidu dusnému (N₂O), tedy rajskému plynu. Schwieterman nedávno vedl tým odborníků, kteří pomocí počítačových modelů hodnotili použitelnost rajského plynu jako biomarkeru přítomnosti života na exoplanetách. Své závěry badatelé zveřejnili tento týden v časopisu Astrophysical Journal.

Schwieterman s kolegy zjišťovali, kolik oxidu dusného by mohly vyprodukovat živé organismy na planetě podobné Zemi. Následně simulovali chování atmosfér takových planet u různých typů hvězd a nakonec určovali, jaké množství oxidu dusného by muselo být v atmosféře exoplanety, aby ho detekovala některá z pokročilých observatoří, jakou je například Vesmírný dalekohled Jamese Webba.

TIP: Jak vystopovat mimozemský život? S detektory oxidu uhelnatého!

V blízkých planetárních systémech s kamennými planetami, jako je například TRAPPIST-1, bychom mohli detekovat oxid dusný v atmosféře, pokud tam bude zhruba ve stejném množství jako v případě oxidu uhličitého nebo metanu,odhaduje Schwieterman. Rajský plyn by tam podle něj mohl vznikat podobně jako na Zemi, tedy přeměnou nitrátů v oceánech, kterou zajišťují některé druhy mikrobů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907