Peníze pro Masaryka: Američtí krajané financovali československý zahraniční odboj

16.11.2021 - Martin Nekola

Tomáš Garrigue Masaryk po čtyři léta první světové války neúnavně usiloval o samostatný stát. Jak známo, tato snaha byla korunována úspěchem v podobě vzniku Československa. Téměř se ovšem neví o zásadním příspěvku amerických krajanů, kteří od počátku zahraniční akci podporovali a především financovali

<p>Krajané pořádali večeře pro movitou smetánku, osvětové kampaně, sbírky v kostelích, dobročinné koncerty, bály a bazary, jejichž výtěžek sloužil potřebám odboje.</p>

Krajané pořádali večeře pro movitou smetánku, osvětové kampaně, sbírky v kostelích, dobročinné koncerty, bály a bazary, jejichž výtěžek sloužil potřebám odboje.


Reklama

Profesor Masaryk již v podzimních měsících roku 1914 objížděl západní Evropu a sbíral informace o probíhajícím konfliktu a možnostech podpory české státní svébytnosti. Poté se vrátil do Prahy k nutným poradám se svými spolupracovníky včetně Edvarda Beneše, načež v prosinci definitivně opustil Rakousko-Uhersko. Uchýlil se do politického exilu, neboť od přátel obdržel varování, že na něj byl vydán zatykač a nemá se za žádnou cenu vracet do vlasti. V zahraničí začal organizovat protihabsburský odboj. 

Podpora z české Ameriky

Pro zahájení odbojové činnosti potřeboval Masaryk pochopitelně finance, na západě měl ovšem jen pár přátel z řad inteligence a novinářů. Naštěstí přispěchali na pomoc američtí krajané. Obecně se soudí, že od porážky revoluce v roce 1848 do propuknutí první světové války se za oceán odstěhovalo na 350 000 Čechů. Jedním z hlavních důvodů jejich odchodu byl odpor vůči německé dominanci, katolické církvi a habsburské monarchii. Proto když se objevil silný vůdce, odhodlaný bojovat navzdory nepříznivým okolnostem za sebeurčení českého národa, neváhali jej podpořit.

Nutno dodat, že Masaryk nebyl v USA neznámou osobností. S chotí Charlottou se kdysi oženil v New Yorku a v letech 1902 a 1907 uspořádal pro americké univerzity a krajanské spolky přednášková turné, kterým se dostalo značné pozornosti i v tisku. 

Američtí Češi v New Yorku, Chicagu a dalších místech po vyhlášení války a útoku c. a k. armády na Srbsko v létě 1914 zmobilizovali síly, pořádali veřejné protesty a schůze, kde docházelo k revolučním prohlášením a strhávání symbolů mocnářství. Již během zmíněného podzimního pobytu na západě, konkrétně v Rotterdamu, Masaryk obdržel prostřednictvím krajana Emanuela Vosky vůbec první platbu ze zámoří

V nadcházejících měsících a letech Masaryk a jeho společníci byli zcela závislí na tomto příjmu. Podzemní organizace Maffie, komunikace s domácími členy odboje, náročné cestování, publikace, budování československých legií, to vše se mohlo realizovat díky šekům, které přicházely v hojné míře z USA. Masaryk zprvu neopomínal vést důkladné záznamy a za každý přijatý obnos poděkoval odesilatelům dopisem z Ženevy, Paříže, Londýna či jiného města, v němž se zrovna nacházel. 

Nedocenění krajané

Když v březnu 1917 padl v Rusku carismus a moci se ujala prozatímní vláda, Masaryk přispěchal z Londýna, aby z válečných zajatců rekrutoval tisíce mužů do československých legií. Turbulentní vývoj, zakončený bolševickou revolucí na konci roku, jej donutil k dalšímu přesunu. Cílem se logicky staly USA, které 7. prosince vyhlásily Rakousko-Uhersku válku

Masaryk absolvoval vyčerpávající několikatýdenní putování z Petrohradu přes Sibiř, Japonsko a Kanadu do Chicaga, kde byl 5. května 1918 vítán mnohatisícovými davy. Než se v červnu konečně setkal s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem, aby mu předložil své ideje o budoucím uspořádání Evropy, navštívil všechna větší města s početnou krajanskou komunitou (New York, Baltimore, Filadelfie, Cleveland, Pittsburgh, Boston), řečnil, děkoval za dosavadní štědrou pomoc a zároveň upozorňoval, že dosud není dobojováno.

TIP: Z Chicaga do Prahy aneb Triumfální návrat Čechoameričana Tonyho Cermaka

Čechoameričané správně vycítili historickou šanci, jejich nadšení a úsilí nabíralo na obrátkách, částky adresované odboji narůstaly a příspěvky pravidelně přicházely až do samotného vyhlášení Československa 28. října. T. G. Masaryka zpráva o zvolení prezidentem nového státu ostatně zastihla ještě v New Yorku při obědě. Ani po sto letech od těchto památných událostí bohužel nejsou zásluhy české Ameriky zcela známé a po zásluze doceněné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907