Kroje či kostýmy představují dědictví předávané z generace na generaci. Vyjadřují nejen vášeň a lásku ke kultuře, ale často také nesou hluboký symbolický význam, který je pojí s pradávnými rituály a tisíciletými kulty
Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.
Některé ženy, jež lze potkat na tržištích v bolivijském La Paz, se pyšní velmi zajímavým oděvem. Příslušnice kmene Ajmarů nosí ke své dlouhé těžké sukni zvané pollera, vysokým botám a šperkům i klobouk, jenž nápadně připomíná buřinku. Traduje se, že se zmíněný doplněk dostal do země teprve ve 20. letech minulého století, přičemž měl původně sloužit evropským dělníkům, kteří v Bolívii pracovali na stavbě železnice. Protože jim však byly klobouky příliš malé, nakonec je přenechali domorodcům a ti si je okamžitě zamilovali.
Unikátní kroje hrají významnou roli také pro vyznavače mystické odnože islámu, tančící derviše z řádu mevlevi. Zmíněná sekta vznikla roku 1273 v turecké Kappadocii a svoji tradici si udržela dodnes. Vyznavači směru věří, že se při víření jejich těla otáčejí spolu se vším ostatním – od atomů až po celé galaxie –, a dostávají se tak blíž k Alláhovi. Na počátku jsou derviši oděni v černé, která symbolizuje smrt jejich ega; spodní bílé šaty odhalují až během tance a přijímají tím požehnání nebes.
Lidé z kmene Huli, pradávní obyvatelé Nové Guineje, doplňují tradiční válečný kroj líčením obličeje pomocí jasně žluté, červené a bílé hlinky. Hlavu si válečníci zdobí komplikovanými parukami vyrobenými z jejich vlastních vlasů, do nichž zaplétají peří a další předměty. Paruky jsou důležitým atributem také pro chlapce, kteří se v dospívání na osmnáct měsíců vzdalují z domova, aby si osvojili lov a další dovednosti. Během zmíněné doby musejí dokonce kvůli složité ozdobě spát se speciálními podpěrkami hlavy.
Okolí města Timbuktu v západoafrickém Mali obývá lid Dogon. Hluboce spirituálně založený kmen udržuje celou řadu ceremonií, během nichž se používají zvláštní kostýmy i masky. Snad nejpodivnější doplněk představuje šestimetrová tyč vyřezaná z větve stromu, kterou při rituálech drží nejsilnější členové kmene v zubech, aby tak vyjádřili spojení s nebem. Jindy se obřadů účastní tanečníci s hranatými maskami a na vysokých chůdách. Některé dogonské tradice patří k přísně střeženým tajemstvím, a o dalších bizarních krojích tak zřejmě ještě nevíme.
HistoriePočátečním dnem kalendáře se stalo 22. září 1792, kdy se monarchie změnila v republiku. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
VědaMalý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz Yanten, CC BY 4.0)
VálkaRepublic P-47 Thunderbolt se během války stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). (foto: Wikimedia Commons, US Air Force, CC0)