Pepek námořník měl pravdu: Bude špenát na seznamu zakázaného dopingu?

Podle vědců obsahuje špenát steroid zvyšující fyzickou sílu. Navrhli dokonce zařazení této látky na seznam látek zakázaných jako doping

01.07.2019 - Stanislav Mihulka



Už delší dobu víme, že se v některých rostlinách, jako je například špenát, vyskytuje přírodní steroidní hormon zvaný ekdysteron. Od osmdesátých let se používá do potravinových doplňků pro podporu růstu svalů. Až doteď ale nebylo jasné, zda a do jaké míry ovlivňuje ekdysteron fyzický výkon.

Mezinárodní tým vědců proto nedávno uskutečnil experiment s lidskými dobrovolníky, jehož cílem bylo zjistit, jak to s ekdysteronem vlastně je. Experimentu se zúčastnilo 46 mladých mužů, z nichž jedna část používala přípravek s ekdysteronem, placebo nebo ani jedno. Zároveň se všichni zúčastňovali posilovacího tréninku. Experiment běžel po dobu 10 týdnů.

Výsledky pokusu vědce překvapily. Počítali s tím, že ekdysteron bude mít na růst svalů a výkon dobrovolníků vliv. Rozhodně prý ale nečekali, že ten účinek bude tak veliký. Síla uživatelů ekdysteronu se během experimentu zvýšila trojnásobně oproti nárůstu u jejich kolegů, kteří brali placebo. Autoři studie proto doporučili Světové antidopingové agentuře (WADA), aby ekdysteron přidala na seznam zakázaných látek pro sportovce„Myslíme si, že pokud látky obsažené ve špenátu zvyšují výkonnost, pak je jeho konzumace nespravedlivou výhodou, které by mělo být zamezeno,“ dodala Maria Parreová z berlínské Svobodné univerzity.

TIP: Jak se dostat do formy? Vědci vyvinuli koncentrované cvičení v pilulce

Milovníci špenátu se podle všeho nemusí účinků listové zeleniny bát. Dávky ekdysteronu, které dobrovolníci během experimentu užívali, odpovídaly zhruba  čtyřem kilogramům syrového špenátu denně.

Kolik obsahuje špenát železa?

O špenátu se traduje, že obsahuje velké množství železa. Ačkoli se jedná o všeobecně zdravou a doporučovanou potravinu, je toto přesvědčení mylné. Špenát obsahuje v syrovém stavu asi 3 miligramy železa na 100 gramů hmotnosti. Což je asi stejné množství, jaké obsahuje jakákoli jiná listová zelenina.

Za původem této mylné představy se musíme vrátit do 19. století. V roce 1870 publikoval německý vědec Erich von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát obsahuje 35 mg železa na 100 gramů, tedy desetkrát více než ve skutečnosti. Zda za chybu může překlep sekretářky nebo chyba v měření, není jasné. Přitom však už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které von Wolf ve své studii uvedl.

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií

    CC0 Creative Commons


Další články v sekci