Pět tisíc let staré skalní rytiny ze Sinaje odhalují dobyvatelské ambice starověkého Egypta
Nově objevené pět tisíc let staré skalní rytiny v Sinajské poušti nabízejí vzácný pohled na ranou fázi egyptské expanze, v níž se vojenská síla, náboženství a ekonomické zájmy prolínaly do jednoho celku.
Archeologové objevili v Sinajské poušti přibližně pět tisíc let staré skalní rytiny, které podle všeho zachycují násilné ovládnutí oblasti starověkým Egyptem. Nález patří k nejstarším známým vyobrazením vojenské dominance Egypta nad cizím územím a nabízí vzácný pohled na počátky jeho expanze mimo nilské údolí.
Egyptští dobyvatelé
Výjev je na první pohled drsný a symbolicky silný. Zobrazuje vítěznou postavu se zdviženýma rukama, zatímco poražený muž klečí na zemi, má svázané ruce a v hrudi zapíchnutý šíp. Nedaleko se nachází loď a nápis, který zmiňuje boha Mina jako „vládce měděné oblasti“. Podle autorů studie není kompozice náhodná: loď zde pravděpodobně symbolizuje egyptského vládce, vítězná postava je ztotožňována s božskou mocí a zabitý muž má představovat místní obyvatele Sinaje.
„Zobrazená postava v póze vítěze jasně demonstruje podmanění místního obyvatelstva,“ říká egyptolog bonnské univerzity a autor studie profesor Ludwig Morenz. Zajímavá je na objevu také jeho poloha. Oblast Wádí Khamíla byla dosud známá pouze z nabatejských nápisů, které jsou ale o zhruba 3 000 let mladší než současný nález.
Dědictví faraonů
Loď hrála ve staroegyptské ikonografii klíčovou roli a často fungovala jako metafora faraona a jeho autority. I proto badatelé soudí, že nejde o pouhou loveckou či rituální scénu, ale o promyšlenou propagandu moci, která měla demonstrovat egyptskou nadvládu nad dobytým územím. Podobně staré skalní rytiny nalezené dříve v Sinaji navíc naznačují, že Egypt oblast ovládl právě kolem tohoto období.
Motivem dobyvačných výprav však nebyla jen touha po rozšíření říše. Sinaj byla strategicky cenná především kvůli nerostným surovinám, zejména mědi a tyrkysu, které byly pro rozvíjející se egyptský stát klíčové. V době vzniku rytin zde přitom žily převážně kočovné skupiny, které nebyly schopny vojensky vzdorovat centralizované moci Egypta.
Dalším zajímavým detailem je stopa po úmyslně odstraněném nápisu u lodi, který mohl obsahovat jméno konkrétního panovníka. Kdo a proč jej vymazal, ale není jasné. Egyptské dějiny nicméně znají případy, kdy jména faraonů mizela ze staveb a památek po nástupu jejich nástupců, což otevírá prostor pro další interpretace.
Objev učinil egyptský archeolog Mustafa Nour El-Din při průzkumu v roce 2025 a podle týmu z bonnské univerzity jde teprve o začátek. Badatelé předpokládají, že v okolí se nachází další dosud nezdokumentované rytiny. Pokud se jejich očekávání potvrdí, mohl by se Sinajský poloostrov stát jedním z klíčových míst pro pochopení rané egyptské expanze, kolonizace a vzniku imperiální moci.
