Pí Země: Nově objevená exoplaneta oběhne svoji hvězdu za 3,14 dne

23.09.2020 - Stanislav Mihulka

Červeného trpaslíka K2-315 obíhá těsné blízkosti exoplaneta, která je minimálně velikostí velmi podobná Zemi

<p>Planeta K2-315b je příliš horká na to, aby na ní mohl existovat život pozemského typu.</p>

Planeta K2-315b je příliš horká na to, aby na ní mohl existovat život pozemského typu.


Reklama

Astronomové potěšili matematiky. Objevili planetu velikostí velmi podobnou Zemi, jíž oběžná dráha je oslavou legendární matematické konstanty Ludolfova čísla, čili čísla pí. Exoplaneta, která si okamžitě získala přezdívku „π Země“, totiž oběhne hvězdu jednou za 3,14 dní.

Prajwal Niraula z amerického institutu MIT vedl tým odborníků, který analyzoval data mise K2 amerického lovce exoplanet, teleskopu Kepler, pořízená v roce 2017. Z těchto dat vylovili exoplanetu, která nese označení K2-315b. Její velikost odpovídá 0,95 procentům velikosti Země. Hvězdu obíhá v těsné blízkosti, rychlostí cca 81 kilometrů za sekundu. Stihne to právě za zmíněných 3,14 dní. Objev nedávno potvrdila pozorování soustavou pozemních teleskopů SPECULOOS.

Pí Země červeného trpaslíka

Hmotnost pí Země astronomové zatím neurčili. Domnívají se ale, že je terestrická, tedy kamenná, stejně jako naše Země. Zároveň jsou přesvědčeni, že navzdory těsné blízkosti ke hvězdě nejde o naprosto pekelný roztavený svět. Hvězda K2-315 je totiž červený trpaslík spektrální třídy M, jehož hmotnost odpovídá asi jedné pětině Slunce. Je výrazně chladnější než Slunce. Na povrchu pí Země panují teploty do zhruba 177 °C, což je například oproti Venuši docela pohodové klima.

TIP: Nový objev astronomů: Extrémní Země, kde jeden rok trvá 4 hodiny 20 minut

Objev pí Země opět potvrdil, že je možné objevovat zajímavé exoplanety důkladným „prohrabáním“ archivních dat s pozorováními staršího data. Planeta K2-315b je sice příliš horká na to, aby tam mohl bez problémů existovat život pozemského typu, zároveň je ale slibným kandidátem pro pozorování atmosféry planety podobné Zemi budoucím vesmírný teleskopem Jamese Webba JWST.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT News

  • Zdroj fotografií: NASA Ames/JPL-Caltech/T. Pyle, Christine Daniloff, MIT

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Molekula ErSO úspěšně ničí nádor prsu s receptorem pro estrogen i jeho metastázy. Prozatím u myší.

Věda
Reklama

Odhalená vnitřní struktura Marsu

Vesmír

Drozd stěhovavý (Turdus migratorius) má s hnízdními parazity své zkušenosti a často si s nimi dokáže poradit.

Příroda

Coby první Evropan spatřil zasněžený vrcholek Kilimandžára německý misionář Johannes Rebmann.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907