Pilný jako mraveneček? Ale kdeže, každý druhý je specialistou na nicnedělání!

29.06.2022 - Jaroslav Petr

Navzdory příslovečné pracovitosti jsou někteří mravenci nepředstavitelně líní. Nic nedělají a bezcílně bloumají po mraveništi. Jejich role v kolonii má přitom nepostradatelný smysl – ostatní mravenci do nich investují, aby lenoši v budoucnu splatili svůj dluh v naturáliích…

<p>Polovina mravenců druhu <em>Temnothorax rugatulus</em> se pracovního ruchu vůbec neúčastní. Zdánlivě líní příživníci ale mají pro kolonii velký význam. <em>(foto: AntWiki, Museum of Comparative Zoology, Gary D. Alpert, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Polovina mravenců druhu Temnothorax rugatulus se pracovního ruchu vůbec neúčastní. Zdánlivě líní příživníci ale mají pro kolonii velký význam. (foto: AntWiki, Museum of Comparative Zoology, Gary D. Alpert, CC BY-SA 4.0)


Reklama

„Každý druhý je specialistou na nicnedělání!“ Tak zněl verdikt týmu entomologů pod vedením Daniela Charbonneaua z University of Arizona, který si vzal pod drobnohled kolonie amerických lesních mravenců Temnothorax rugatulus. Výsledek soustavného sledování stovek mravenčích dělnic skončil velkým překvapením. Bezmála polovina mravenců v mraveništi skutečně jen zevlovala a celé dny nedělala vůbec nic.

Armáda pro případ potřeby?

Mravenčí píle je příslovečná. Už Starý zákon nabádá: „Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.“ (Př 6,6) Charbonneau však z chování mravenců příliš moudrý nebyl. „Možná, že ve skutečnosti něco dělají a jenom vypadají, že se žádných činností neúčastní. Anebo jsou to skutečně sociální parazité, kteří se chovají ryze sobecky?“

Vědci spekulovali, že si mravenčí kolonie drží „lenochy“ jako pracovní rezervu, kterou mobilizuje v případě nouze. Tomu by nasvědčovala pozorování ze včelích úlů, kam přináší jedna pětina létavek více než polovinu všeho pylu a nektaru. Tyto dělnice jsou podstatně pilnější než zbytek včelstva. Pokud z včelstva zmizí, stoupá během pouhých čtyřiadvaceti hodin výkon některých „línějších“ včel na pětinásobek a ty se promění v novou „pilnou“ elitu. Včelstvo se tak samo navrací do stavu, kdy jsou některé včely velmi činorodé a jiné jsou aktivní podstatně méně. Proč to tak je? Nevíme. Mají všechny včely schopnost „přeřadit na vyšších rychlostní stupeň“? Ani to nevíme.

Líné mravenčí dělnice druhu Temnothorax rugatulus jsou o něco větší než jejich pracovitější protějšky, pohybují se jako ve zpomaleném filmu a drží se v blízkosti ostatních „lenochů“. Se zbytkem kolonie komunikují jen málokdy a tím padají teorie, které viděly v lenoších „styčné důstojníky“ pro udržení dokonalé komunikace v mraveništi. Vědci spekulovali, že tvoří armádu připravenou k boji. Napovídaly by tomu i jejich „zápasnické postavy“. Ale nakonec se ukázalo, že s línými mravenci je vše úplně jinak.

Výsada většinou královská

„Nejde o staré dělnice, kterým se už nedostává sil. A nejsou líné. Jen se chovají jinak než ostatní mravenci v kolonii. Vytvářejí zásobu živin pro celou kolonii,“ shrnuje výsledky sledování Daniel Charbonneau.

Detailní studium „lenochů“ odhalilo, že to jsou navzdory mohutnějším tělíčkům mravenčí „dorostenci“. Kolonie do nich zjevně investovala nemalé množství živin, aby pořádně narostli. Ze společného „krajíce“ se jim dostalo dokonce většího dílu než pracovitým dělnicím. Nejde ale o dar, nýbrž o půjčku. Lenoši totiž musí tento vklad kolonii zase vrátit. Půjčku splácejí ve vajíčkách, která kladou v pozdějších fázích života.

Vajíčka nejsou oplozená a nejsou určená k tomu, aby se z nich vyvinulo nové mravenčí pokolení. Ostatní mravenci je žerou a získávají tak vydatnou porci živin. Odborně se takovým „konzumním“ vajíčkům říká „trofická“ a v hmyzí říši nejsou žádnou vzácností. Samice mnoha druhů hmyzu mohou klást vajíčka dvou kategorií: Z reprodukčních budou noví potomci; trofická vajíčka představují konzervu s živinami. U mravenců a dalších druhů společenského hmyzu (např. včel nebo termitů) je ale kladou většinou jen královny.

Výjimeční i mezi mravenci?

Líní mravenci se chovají jako šetrní hospodáři. Živinami a energií, které do nich kolonie investovala, rozhodně nemrhají. Nic nedělají, a když už potřebují někam dojít, nijak nespěchají. Dělají vše pro to, aby mohli kolonii v trofických vajíčkách vrátit co nejvíc.

Řada vědců se však stále nechce vzdát teorií o tom, že mravenčí lenoši představují pracovní rezervu pro rušné a náročné časy, např. pro napadení mraveniště jinými mravenci. Vždyť takové mravenčí války jsou doslova na denním pořádku. Slavný znalec mravenců Edward Wilson jednou v nadsázce prohlásil na adresu mravenčí agresivity: „Kdyby měli mravenci k dispozici atomovou bombu, zničili by svět do týdne.“

TIP: Nejbojovnější ze všech tvorů: Mravenci na válečné stezce

Je ale možné, že líní mravenci neplní v kolonii jen jeden úkol, ale spektrum jejich úloh je podstatně pestřejší. Vědci zatím pozorovali „lenochy“ jen u mravenců druhu Temnothorax rugatulus. Pokud se vyskytují i u jiných mravenčích druhů, je možné, že se jejich funkce v kolonii liší.

Zajímavá je rovněž otázka, co uvádí mravence do stavu snížené životní aktivity. S vysokou pravděpodobností to má na svědomí pozměněná aktivita některých genů. I tady ale mají vědci k dispozici minimum dat. O to větší prostor se nabízí hypotézám, teoriím, fantaziím a samozřejmě i dalšímu výzkumu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Samička morčáka velkého (Mergus merganser) s mládětem. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jedním z nejmarkantnějších rozdílů mezi životem na vsi a ve městě je množství zeleně. Asi málokoho překvapí, že čím větší plocha vegetace člověk obklopuje, tím zdravější je jeho organismus, a to po stránce fyzické i psychické. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace mladé exoplanety HD 114082 B, obíhající svou mateřskou hvězdu jednou za 110 dnů. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Pruský král Fridrich II. byl největším protivníkem Marie Terezie po celou dobu její vlády. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Červená auta se podle britské studie společnosti Halfords stávají nejčastějším terčem útoků ptáků. (foto: Shutterstock)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907