Pirátský Balt: Jak si vedli námořní piráti na severu Evropy?

26.12.2020 - Tomáš Konečný

Piráti nepatří pouze ke Karibiku či Alžíru, ale překvapivě řádili také na severu Evropy. Bratrstvo vitaliánů drancovalo tamní hanzovní města, čemuž se kupecké spolky snažily tvrdě bránit

<p>Klause Störtebekera, jednoho z nejslavnějších pirátů severních moří, nakonec popravili a jeho hlavu pro výstrahu nabodli na kůl.</p>

Klause Störtebekera, jednoho z nejslavnějších pirátů severních moří, nakonec popravili a jeho hlavu pro výstrahu nabodli na kůl.


Reklama

Na sklonku 14. století čelilo Baltské moře coby klíčová oblast evropského obchodu obrovskému problému v podobě pirátství. Lodě tam nejčastěji přepadávali tzv. vitaliáni: Nešlo přitom o obyčejné piráty nedbající zákona, nýbrž o dobře řízené společenství, kde se kořist dělila rovným dílem. U jeho zrodu stáli meklenburští vévodové, kteří si mořské lupiče vycvičili pro válku s Dánskem. 

Lübecký kněz Reimar Kock je označil za „toulavý a zlý lid ze všech zemí. […] Nehodlali pracovat, nechávali se jen najímat a všichni chtěli zbohatnout na ubohých dánských a norských rolnících. Jakmile se však tomuto houfu ponechala volná ruka, dalo se mu už jen stěží zabránit v páchání zla.“

Vitaliáni si vytvořili pevnou organizaci a uskutečnili díky ní řadu spektakulárních akcí, jako obsazení norského Bergenu v roce 1393 nebo zásobování obleženého Stockholmu. Jejich denním chlebem se pak stalo plenění břehů Baltského a Severního moře i Finského zálivu. 

Pirátský stát

Když na jaře 1395 skončily boje o dánský trůn, obsahovala mírová smlouva klauzuli o odchodu vitaliánů z Baltu. Dva tisíce bratří však odmítlo a uchýlili se do svých tajných základen u moře. Rok poté se syn sesazeného švédského krále zmocnil ostrova Gotland, který začal sloužit coby pirátské útočiště, a guvernérem ustanovil Svena Stureho, aby zřídil samostatný pirátský stát

K místním vitaliánům se pak přidávali další a zakrátko se obchodování na Baltu ocitlo v troskách. Hanzovní spolek na to reagoval vyzbrojením posádek a povinností bránit náklad do posledního muže. Navíc nechal postavit tzv. pacifikační lodě, aby pročesávaly pobřeží a piráty chytaly. Již roku 1395 křižovalo moře dvacet kog, placených z příspěvků hanzovních měst. 

Gotland se nevzdává

Pánové Gotlandu se však nehodlali vzdát tak lehce a odolávali dánským pokusům ostrov obsadit. Uspěla teprve invaze řádu německých rytířů, přesto se čtyři stovky vitaliánů zachránily a našly útočiště v nizozemském Frísku

TIP: Neuvěřitelné příběhy pirátů: Romantičtí hrdinové, nebo krvelační zločinci?

Mocný Hamburk jim ovšem nechtěl dát vydechnout, na jaře 1400 shromáždil flotilu a zaútočil. V nastalé řeži většina vitaliánů padla, ale vůdce Klaus Störtebeker uprchl a vstoupil do služeb hrabat z Hollandu. Šlechtici mu svěřili souostroví Helgoland, kde se opevnil a zahájil vendetu vůči všem, kdo s hanzovními městy obchodovali. Šlo však o labutí píseň: Jako poslední základna padla roku 1435 pevnost Sibetsburg a jednoho z nejslavnějších pirátů severní Evropy v Hamburku popravili.

Kde se vzal název strany?

V průběhu 20. století došlo k uctívání vitaliánů coby bojovníků za svobodu a sociální spravedlnost. Východoněmečtí komunisté se otevřeně hlásili ke Störtebekerovi jako „otci“ dělnického hnutí a na Západě se vitaliánský příběh stal inspirací pro pojmenování nové progresivní strany – Pirátů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Po měsíci „UPF diety“ přibral Chris van Tulleken sedm kilogramů (tři kilogramy tvořil jen tělesný tuk, zbytek sacharidy uložené v játrech a svalech), z průměrné hmotnosti podle BMI poskočil k nadváze. (ilustrační foto: Shutterstock) 

Zajímavosti

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

Příroda

Pravděpodobnost výskytu ohnivé duhy záleží na zeměpisné šířce a klimatu: například v Los Angeles je 5× až 10× větší než v Londýně. (foto: Christa Harbig, CC BY 4.0)

Vesmír

V období neolitu, asi před šesti tisíci lety, se v Dorstone Hill nacházel komplex dřevěných budov a pohřební mohyly. (foto: Flickr, Herefordshire CouncilCC BY-ND 2.0)

Věda

Svůj původní fotografi cký materiál získala Lucia Moholy do fyzického vlastnictví teprve v  šedesátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Fair use)

Historie

Za afrodiziakum je považován například celer, marihuana, zázvor, čokoláda, muškátový oříšek nebo třeba prudce jedovatý blín černý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907