Planetární laboratoř: Slunce přispívá ke tvorbě ledu na Merkuru

18.03.2020 - Stanislav Mihulka

Na Merkuru je pekelné vedro, přesto na něm existuje vodní led. Jak je to možné?

<p>Na pólu Merkuru je vodní led (žlutě) na zastíněných místech (červeně).</p>

Na pólu Merkuru je vodní led (žlutě) na zastíněných místech (červeně).


Reklama

Merkur je ze všech planet Sluneční soustavy nejblíže Slunci, což je na podmínkách, které na něm panují pochopitelně znát. Denní teplota se tam pohybuje kolem 400 °C. Ačkoliv se to zdá naprosto nepravděpodobné, existuje na povrchu Merkur vodní led. V roce 2011 to potvrdila pozorování americké sondy MESSENGER (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging), která navazovala na dřívější pozorování ze Země.

Vědci si až doposud mysleli, že většinu vody na Merkur dopravily asteroidy, podobně jako v případě Země. Brant Jones z amerického technologického institutu Georgia Institute of Technology a jeho kolegové jsou ale přesvědčeni, že existuje mechanismus vzniku ledu, díky němuž Merkur funguje jako velká chemická laboratoř.

Voda ze slunečního větru

Nejde přitom o žádný zázračný proces – na Zemi byl pozorován mnohokrát, byť pokaždé šlo o úzce vymezený prostor. Na počátku tohoto procesu jsou protony ze slunečního větru, které buší do povrchu Merkuru.

TIP: Větší než byste čekali: Merkur má překvapivě velké a pevné vnitřní jádro

Když se tyto protony ocitnou asi 10 nanometrů pod povrchem Merkuru, vytvoří tam chemicky stabilní hydroxylové skupiny (OH). Kvůli extrémnímu horku pak tyto skupiny navzájem reagují, přičemž vznikají molekuly vody a vodík. Takto vytvořené molekuly vody se pak pohybují kolem Merkuru. Buď se vzdálí do vesmíru, rozloží je sluneční záření anebo se dostanou do oblasti pólu Merkuru, kde se z nich na trvale zastíněných místech stane led. Tímto způsobem by mohlo vzniknout až 10 procent ledu na Merkuru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907