Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se stala nejsevernější atomovou elektrárnou na světě
Akademik Lomonosov je první ruská plovoucí jaderná elektrárna. Její stavba a příprava trvala od jara roku 2007 až do léta 2019. Je vybavena 2 tlakovodními reaktory o celkovém elektrickém výkonu 70 MW. 144 metrů dlouhé plavidlo o výtlaku 21 tisíc tun nemá vlastní pohon a při přemísťování musí být taženo remorkéry.
Plovoucí elektrárna by měla zajišťovat elektrickou energii v nouzových situacích, zejména v severních oblastech Ruska, které se velmi těžko zásobují ze standardní rozvodové sítě. Prvním místem, kde je tato pozoruhodná jaderná elektrárna nasazena, se stalo čtyřtisícové městečko Pevek na Čukotce, společně s okolními nalezišti ropy a zemního plynu.
TIP: Přinesou plovoucí elektrárny revoluci ve využití jaderné energie?
Letos 9. září dorazil Akademik Lomonosov na své kotviště u Peveku. Před pár dny tam začal dodávat elektřinu a stal se tím nejsevernější jadernou elektrárnou na světě. Experti varují, že plovoucí jaderná elektrárna představuje značné riziko, protože by při případné katastrofě bylo velmi obtížné zasahovat. Plavidlo si proto vysloužilo přezdívky „plovoucí Černobyl“ nebo „jaderný Titanik“.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)