Po nás rouška: Pandemie přinesla novou hrozbu životnímu prostředí

05.08.2021 - Barbora Jelínková

Podle odhadů se v současnosti na celém světě měsíčně spotřebuje 129 miliard jednorázových roušek. Použité končí v lepším případě v popelnici, v tom horším pohozené coby smetí. Příroda si s nimi však poradit nedokáže

<p>Miliardy vyhozených roušek nikdo nerecykluje. Končí tak coby odpad i v řekách a oceánech.</p>

Miliardy vyhozených roušek nikdo nerecykluje. Končí tak coby odpad i v řekách a oceánech.


Reklama

Celý uplynulý rok měli vědci příležitost zjišťovat, jaký dopad na životní prostředí má globální zpomalení v důsledku pandemie. A zatímco emise oxidu uhličitého, úroveň hluku či znečištění ovzduší se prokazatelně snížily, příroda čelí novým hrozbám. Hygienické pomůcky vyrobené za účelem záchrany lidských životů mohou paradoxně způsobit zkázu jiným organismům, pro drobná zvířata totiž představují smrtící nástrahu. 

Hnízdo z roušek

Do volně se povalujících roušek se snadno zachytí například ptáci či ježci, přičemž se už nezřídka nedokážou sami vyprostit a hynou vyčerpáním. Nebo se drobní tvorové nedopatřením uškrtí poutkem. Latexové rukavice, které se dostanou do řek či oceánů, se mění v gumovou past: Pokud malá ryba nechtěně vpluje do otvorů pro prsty, je odsouzena k pomalému umírání. 

Mořští živočichové si navíc plující roušky snadno pletou s potravou – například želvám zdálky připomínají medúzy. Obětí podobného fatálního omylu se stávají i tučňáci na brazilském pobřeží a s rouškami bojují rovněž krabi, nebo dokonce chobotnice, jak dokládá nedávno zveřejněné video natočené u francouzské Riviéry. Už loni na jaře se pak objevily případy, kdy ptáci využívali nalezené kusy roušek jako materiál pro výstavbu hnízd. 

Latexové memento 

Vědci z nizozemského Leidenu nyní publikovali první výsledky výzkumu zaměřeného právě na dopady enormní spotřeby hygienických pomůcek. K vytvoření studie je pobídl osud okouna, kterého našli ochranáři loni v srpnu zamotaného v gumové rukavici v jednom z leidenských vodních kanálů. Ryba se nyní nachází v tamním muzeu, naložená v lihu jako memento pro budoucí generace. 

TIP: Kvůli plastům hynou velbloudi pomalou a bolestivou smrtí

Hygienický odpad však trápí celý svět: Podle odhadů hongkongské organizace OceanAsia skončilo za minulý rok 1,56 miliardy použitých roušek ve světových mořích, odkud se pak snadno dostanou tisíce kilometrů daleko. Leidenští vědci pod vedením Auke-Floriana Hiemstry proto vyzvali veřejnost, aby nebyla k podobným incidentům lhostejná a zdokumentovala je. Na webové stránce covidlitter.com můžete svými fotografiemi přispět i vy.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907