Po Římské říši nám zůstalo mnoho zajímavých věcí. Například hamburgery

28.01.2020 - Stanislav Mihulka

Bohatí Římané si užívali extravagantní variantu hamburgeru s piniovými oříšky

<p>Hamburger byl populární už v antice</p>

Hamburger byl populární už v antice


Reklama

Mohlo by se zdát, že myšlenka nezdravého, zato rychlého stravování se zrodila teprve nedávno. Pravda je však jiná: Fastfoody nevznikly v Americe 20. století, nýbrž už v dobách antického Říma. Historici to vyčetli z římské kuchařky jménem „Apicius“, připisované labužníkovi Marcu Gaviovi Apiciovi. Jde o dílo o deseti svazcích, které jsou věnovány různým typům jídel, včetně masa, mořských plodů, drůbeže anebo zeleniny.

Mezi recepty je i dobrota „isicia omentata“, která důvěrně připomíná právě hamburger. Nebo přesněji řečeno extravagantní a luxusní hamburger. Jde o o placku mletého masa, ochucenou piniovými oříšky, pepřem a rybí omáčkou zvanou garum, k níž se podávala houska, předem namočená do bílého vína. 

Podobnost starořímských a dnešních fastfoodů zaujme i z jiného důvodu: Již před dvěma tisíci lety totiž zřejmě existoval koncept franšízového (řetězcového) podnikání a jeden majitel často vlastnil několik provozoven po celém městě. 

TIP: Dějiny rychlého občerstvení: Na hamburger do starého Říma

Kniha Apicius vznikla někdy ve 4. nebo 5. století našeho letopočtu a obsahuje recepty, které zřejmě pocházejí až z 1. století našeho letopočtu. Tyto recepty většinou využívají přísady, které byly dostupné pro bohatší obyvatele samotného Říma a jeho okolí. Platí to i pro antický hamburger, který byl podle všeho laskominou boháčů a lidé z nižších společenských tříd si o něm mohli nechat jen zdát.

Bufety v Mezopotámii i Číně 

Archeologické výzkumy naznačujují, že koncept rychlého občerstvení nebyl výsadou římského impéria, ale praktikoval se již dlouho předtím i v jiných lokalitách. Například v oblasti Mezopotámie se dochovaly budovy zhruba z 3. tisíciletí př. n. l. s okny směrem do ulice. Zmíněný architektonický prvek je přitom pro tehdejší dobu velmi neobvyklý, a vedl proto badatele k závěru, že se jednalo o jakési primitivní bufety. Napovídá tomu i fakt, že se ve zmíněných domech podařilo vedle značného množství nádobí nalézt rovněž prostory pro rozdělávání ohně. 

Obdobná zařízení pro stravování přímo na ulici fungovala patrně také ve starověké Číně, kde veřejné jídelny nabízely občerstvení až do pozdních nočních hodin. A právě v daleké říši měli strávníci zřejmě jako první v dějinách možnost zvolit si konkrétní jídlo přímo z nabízeného menu. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907