Počátky českého koupání: Na podolské plovárně v Praze se scházeli nudisté

06.03.2020 - Josef Veselý

Ukazovat nahé tělo bylo za časů našich prapradědečků a praprababiček takřka nemyslitelné

<p>Na podolské plovárně v Praze se koupávali nudisté</p>

Na podolské plovárně v Praze se koupávali nudisté


Reklama

Rekreační koupání a plavání se u nás začalo ujímat od počátku 19. století. Než se však z veřejného koupání a plavání stala masově provozovaná zábava, museli lidé překonat řadu zábran. Jako nejsnáze odstranitelné se ukázaly náboženské a etické předsudky o tom, že člověk hřeší a způsobuje újmu druhým, když vystavuje veřejně své tělo. Zejména ženy, o které šlo především (u mužů se to tak vážně nebralo) se s tím vyrovnaly tak, že se zahalily od hlavě až k patě. Existovalo ale i pár těch, které své křivky vystavily v rouše Evině.

Pražská pikantérie

Na nejstarší podolské plovárně v Praze (ještě než byl vykopán tunel pod Vyšehradskou skálou) existovala první česká pláž s navezeným pískem. Cože na tom bylo tak pikantního? Inu, vydávali se tam koupat nudisté. Shromažďovali se zde odvážní měšťané a nestydatá mládež. Když projížděl kolem parník, skoro všichni se zvedli a běželi s hlučným pokřikem vystrkovat na pasažéry nahé zadky, za což sklízeli nadávky, ale někdy i potlesk. 

Ale co když si chtěl zájemce zaplavat slušně? Plavci tak činili, leč nikoliv v plavkách, nýbrž v koupacím či koupelném obleku. Kolem roku 1870 chodily dámy do vody v šatech a šněrovačkách, přičemž dolní lem sukní zatěžovaly olůvky, aby je voda nenadnášela. Koupací dámský úbor z doby kolem roku 1890 už odhaluje nohy do výše kolen, ovšem v punčochách! Jednodílné plavky kalhotkového střihu si začaly ženy oblékat až po první světové válce. 

TIP: Móda mezi světovými válkami: Jak ovlivnila politika módní trendy?

Až do sklonku 19. století se nahota, a to dokonce i při koupání doma, považovala za cosi nepatřičného. Součástí výbavy dívky z dobré rodiny proto bývala domácí koupací košile. V tomto textilu se ženy měly mýt či koupat i v úplném soukromí. Zatímco v antice spolu soutěžili sportsmani nazí, v 19. století něco takového nepřipadalo v úvahu. Jednou z věcí, které se v časech ranních červánků moderního sportu řešily, bylo vhodné odění. Dnes nám to přijde k smíchu, ale trenýrky s nátělníkem urážely široké okolí ještě v roce 1900.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907