Pod zelenou klenbou: Proč se Korfu přezdívá smaragdový ostrov?

16.09.2020 - Nikol Patíková

Se svou členitou zástavbou, protkanou úzkými uličkami, a s mnoha tavernami i snadným přístupem k moři se stal středomořský opevněný přístav Korfu příslovečným magnetem na turisty

<p>V členité zástavbě Korfu se střetává vliv Byzantské říše i pozdějšího Britského impéria.</p>

V členité zástavbě Korfu se střetává vliv Byzantské říše i pozdějšího Britského impéria.


Reklama

Korfu nebo také Kerkyra, hlavní město stejnojmenného řeckého ostrova, vzniklo už v 8. století př. n. l. Jeho současnou podobu však do velké míry ovlivnila Byzantská říše, pod jejímiž křídly spočíval kus souše u dnešních řecko-albánských břehů po několik století. Právě byzantští stavitelé ve městě budovali opevnění proti Osmanům, přičemž Stará pevnost nyní tvoří součást dědictví UNESCO

Impozantní stavba se tyčí vysoko k nebi, a tak se z ní na jedné straně otevírá výhled na moře, jež brázdí malé čluny i luxusní plachetnice, a na straně druhé se před vámi v celé kráse objeví historické centrum. Teprve z vrcholku pevnosti spatříte členitost staré zástavby, v níž se snoubí byzantská i neoklasicistní architektura, stejně jako antický vliv.

Pod zelenou klenbou 

Nová pevnost vznikla za benátské vlády, ale současnou podobu získala až v 19. století a dnes slouží jako muzeum. Z dalších památek můžete obdivovat několik kostelů či pravoslavnou katedrálu Mitropolis z 16. století. Nad městem se pak tyčí zalesněný kopec, v jehož srdci se ukrývá Mon Repos – malý palác s parkem, který nechal vybudovat britský místodržící Frederick Adam. V roce 1921 se tam narodil princ Philip, budoucí manžel britské královny Alžběty II., a v místě chvíli pobývala i císařovna Sissi. Korfu si oblíbila natolik, že si dala nedaleko hlavního města postavit letní sídlo, zámeček Achillion.

TIP: Mezi mořem a nebem: Svatá hora řeckého poloostrova Athos

Jednu z mála antických pamětihodností v Kerkyře představují pozůstatky starověkého chrámu Kardaki z dórské éry, jenž se nachází v rozlehlém zámeckém parku Mon Repos. Okolní olivové háje a další vzrostlé stromy lákají turisty k odpočinku pod zelenou klenbou – koneckonců Korfu se pro jeho hustý lesní porost přezdívá „smaragdový“ nebo také „olivový ostrov“. Z parku lze potom projít až dolů k moři,  do nějž se zakusuje dlouhé molo.

Řecká inspirace

Ačkoliv nyní ostrov patří Řecku, stále jde o místo, kde se setkávají nejrůznější kulturní vlivy. Nejsilnější otisk po sobě ovšem zanechala správa Velké Británie v letech 1815–1864, kdy se jednalo o její protektorát. Ostatně mnoho Britů tam potkáte i dnes a velký podíl na tom nesou také slavní bratři Durrelovi, kteří na Korfu žili s matkou a dalšími dvěma sourozenci. Gerrald Durrel napsal o jejich pobytu několik knih, například O mé rodině a jiné zvířeně, zatímco starší Lawrence se proslavil svou Černou knihou. Oba pak z času stráveného na ostrově čerpali inspiraci i v další tvorbě. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907