Podívaná pro bohy: Jak vznikají efektní sluneční sloupy?

19.02.2022 - Michal Švanda

Sluneční sloup je halový jev, který zřejmě někdy viděl každý. Jak ale tato efektní podívaná vzniká?

<p>Efektní sluneční sloupy nad Londýnem v kanadské provincii Ontario, 13. ledna 2018.</p>

Efektní sluneční sloupy nad Londýnem v kanadské provincii Ontario, 13. ledna 2018.


Reklama

Sluneční sloupy patří mezi halové jevy, tedy světelné úkazy vznikající v zemské atmosféře. Mohou se objevit, pokud Slunce vychází či zapadá a je chladno. Ve vyšších vrstvách ovzduší se utvářejí šestiúhelníkové krystalky ledu a propadají se atmosférou. Nefouká-li vítr, mají tendenci padat „naplocho“, takže při poklesu leží téměř vodorovně. Fungují pak jako rovinná zrcátka, která odrážejí světlo zapadajícího či vycházejícího Slunce – a vzniká sluneční sloup.

TIP: Když nás šálí zrak: Kdy můžeme zahlédnout tzv. Brockenský přízrak?

Podobné úkazy lze pozorovat i v souvislosti s jinými zdroji světla, včetně těch pozemních. Například nad městy na severu je možné za mrazivých nocí spatřit barevné sloupy světla „střílející“ do výšky z lamp pouličního osvětlení. Jde přitom o důsledek stejného jevu. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907