Poklad pod mostem: Dům Rietvelda a Schröderové je Tugendhatem Utrechtu

14.10.2020 - Nikol Patíková

V Utrechtu vznikl na počátku 20. let minulého století dům, který se zařadil mezi skvosty moderní architektury, dodnes vyvolává nadšení a inspiruje další tvůrce. Pod jeho návrh se podepsalo duo Rietveld–Schröderová

<p>Navzdory designovému vzhledu nabízel dům Rietvelda a Schröderové funkční interiér.</p>

Navzdory designovému vzhledu nabízel dům Rietvelda a Schröderové funkční interiér.


Reklama

V roce 1924 vyrostl v nizozemském Utrechtu rodinný dům, jenž svým vzhledem i funkčním interiérem naplňoval principy tehdejšího hnutí De Stijl neboli „styl“. Umělci, kteří se k němu hlásili, se snažili dosáhnout harmonie a řádu pomocí čisté abstrakce a univerzálnosti. Výtvarníci tak svá díla zjednodušovali na základní tvary, vertikální a horizontální směr, jakož i na primární barvy spolu s černou a bílou

Ke hnutí De Stijl se řadil například Piet Mondrian či architekt Gerrit Rietveld. A právě druhý jmenovaný se stal spoluautorem architektonického návrhu domu, jenž se nesl v duchu De Stijl.

Na třetí pokus

Rodinné sídlo si nechala postavit Truus Schröder-Schräderová, která se jako umělkyně do hnutí De Stijl též zapojila. Roku 1923 ovdověla a zůstala sama se třemi dětmi. Rozhodla se proto najít si bydlení v Amsterodamu, aby měla blíž k sestře. 

Po usilovném, leč marném hledání vhodného domu ji Rietveld přesvědčil, aby si jej postavila sama – a vhodný pozemek našli v Utrechtu. Jako architektka se tak Truus na návrzích podílela, ale coby budoucí majitelka byla spokojená teprve s třetí verzí. Z původního velkého sídla se totiž chtěla přestěhovat do menšího prostoru, který by neměl tolik stěn, takže by rodina mohla trávit čas víc pospolu.

Výsledek se sice řadí po bok skvostů, jako je Le Corbusierova vila Savoye ve francouzském Poissy nebo brněnská vila Tugendhat Miese van der Roheho, ale v lecčem se od nich liší. Jde především o variabilitu, kterou umožnily posuvné stěny místo pevných, a dále o prostorové uspořádání využívající zmíněnou myšlenku svislých a vodorovných ploch. Tón udává čtverec, rovné linie a pravé úhly, což platí i pro zařízení domu. Slavná Rietveldova židle ve tvaru písmene Z vznikla právě pro zdejší interiér. 

Ztracený výhled

Přestože dům i jeho vnitřní prostory včetně nábytku představují designový skvost, architekti zároveň dbali, aby byl především funkční a příjemný k životu. Původní gumu na podlaze tak například vystřídalo linoleum, jinde byly skříňky nahrazeny novými. Jelikož stavba poutala pozornost, nechal Rietveld pro majitelku přistavět další pokoj, aby měla víc soukromí. Roku 1957 byl ovšem zbourán a v roce 1985, po smrti Schröderové, zrestauroval Bertus Mulder dům do původní podoby z 20. let. 

TIP: Kráska z Poissy: Vila Savoye je mistrovské dílo moderní architektury

Nejvíc se však změnilo okolí: Dřívější široký výhled překryl v 60. letech viadukt se čtyřproudou silnicí, načež stavba ztratila pro Rietvelda význam, s jakým ji spolu se Schröderovou vytvářeli, a dle jeho názoru se měla zbourat. Naštěstí k tomu nedošlo a budovu začalo provozovat utrechtské Centraal Museum – dnes zajišťuje prohlídky a shromáždilo také kolekci nábytku navrženou Rietveldem. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lidé labutě v zimě rádi krmí, často ale bohužel volí zcela nevhodnou potravu.

Příroda

Mozky lidí, kteří spolu souhlasí, jsou pěkně synchronizované. Zato během hádky jsou mozky navzájem rozladěné.

Věda

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.

Vesmír

Cookovy lodě Resolution a Discovery na Tahiti během jeho třetí, poslední plavby k Austrálii.

Historie

Poklad v Újlengyelu

Věda

Nebezpečné popelnice

popelářúmrtí na 100 tisíc: 44,3

Naivní dětský sen se s přihlédnutím ke všem stránkám „popelařiny“ mění v noční můru. Míru smrtelnosti zvyšuje především fakt, že popeláři tráví celý den v provozu, kde je ohrožují dopravní nehody. Navíc je sbírání odpadu fyzicky namáhavé a především v zimě či v létě může skončit omrzlinami, respektive kolapsem organismu. Nemalá část popelářů se navíc zraní při manipulaci s nebezpečným odpadem v podobě střepů nebo třeba injekčních jehel.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907