Poklad pod mostem: Dům Rietvelda a Schröderové je Tugendhatem Utrechtu

14.10.2020 - Nikol Patíková

V Utrechtu vznikl na počátku 20. let minulého století dům, který se zařadil mezi skvosty moderní architektury, dodnes vyvolává nadšení a inspiruje další tvůrce. Pod jeho návrh se podepsalo duo Rietveld–Schröderová

<p>Navzdory designovému vzhledu nabízel dům Rietvelda a Schröderové funkční interiér.</p>

Navzdory designovému vzhledu nabízel dům Rietvelda a Schröderové funkční interiér.


Reklama

V roce 1924 vyrostl v nizozemském Utrechtu rodinný dům, jenž svým vzhledem i funkčním interiérem naplňoval principy tehdejšího hnutí De Stijl neboli „styl“. Umělci, kteří se k němu hlásili, se snažili dosáhnout harmonie a řádu pomocí čisté abstrakce a univerzálnosti. Výtvarníci tak svá díla zjednodušovali na základní tvary, vertikální a horizontální směr, jakož i na primární barvy spolu s černou a bílou

Ke hnutí De Stijl se řadil například Piet Mondrian či architekt Gerrit Rietveld. A právě druhý jmenovaný se stal spoluautorem architektonického návrhu domu, jenž se nesl v duchu De Stijl.

Na třetí pokus

Rodinné sídlo si nechala postavit Truus Schröder-Schräderová, která se jako umělkyně do hnutí De Stijl též zapojila. Roku 1923 ovdověla a zůstala sama se třemi dětmi. Rozhodla se proto najít si bydlení v Amsterodamu, aby měla blíž k sestře. 

Po usilovném, leč marném hledání vhodného domu ji Rietveld přesvědčil, aby si jej postavila sama – a vhodný pozemek našli v Utrechtu. Jako architektka se tak Truus na návrzích podílela, ale coby budoucí majitelka byla spokojená teprve s třetí verzí. Z původního velkého sídla se totiž chtěla přestěhovat do menšího prostoru, který by neměl tolik stěn, takže by rodina mohla trávit čas víc pospolu.

Výsledek se sice řadí po bok skvostů, jako je Le Corbusierova vila Savoye ve francouzském Poissy nebo brněnská vila Tugendhat Miese van der Roheho, ale v lecčem se od nich liší. Jde především o variabilitu, kterou umožnily posuvné stěny místo pevných, a dále o prostorové uspořádání využívající zmíněnou myšlenku svislých a vodorovných ploch. Tón udává čtverec, rovné linie a pravé úhly, což platí i pro zařízení domu. Slavná Rietveldova židle ve tvaru písmene Z vznikla právě pro zdejší interiér. 

Ztracený výhled

Přestože dům i jeho vnitřní prostory včetně nábytku představují designový skvost, architekti zároveň dbali, aby byl především funkční a příjemný k životu. Původní gumu na podlaze tak například vystřídalo linoleum, jinde byly skříňky nahrazeny novými. Jelikož stavba poutala pozornost, nechal Rietveld pro majitelku přistavět další pokoj, aby měla víc soukromí. Roku 1957 byl ovšem zbourán a v roce 1985, po smrti Schröderové, zrestauroval Bertus Mulder dům do původní podoby z 20. let. 

TIP: Kráska z Poissy: Vila Savoye je mistrovské dílo moderní architektury

Nejvíc se však změnilo okolí: Dřívější široký výhled překryl v 60. letech viadukt se čtyřproudou silnicí, načež stavba ztratila pro Rietvelda význam, s jakým ji spolu se Schröderovou vytvářeli, a dle jeho názoru se měla zbourat. Naštěstí k tomu nedošlo a budovu začalo provozovat utrechtské Centraal Museum – dnes zajišťuje prohlídky a shromáždilo také kolekci nábytku navrženou Rietveldem. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907