Poklad stříbrných karolínských mincí může pocházet z výkupného za Paříž

12.06.2021 - Stanislav Mihulka

Archeologové objevili u polského Biskupiece 118 stříbrných mincí. Podle vědců může jít o část ztraceného výkupného, kterým chtěl král Karel II. Holý uplatit Vikingy a ochránit tak Paříž

<p>Během své vlády v Západofranské říši dlouhý čas Karel II. bojoval s Vikingy, kteří obsazovali nebo pustošili pobřeží říše.</p>

Během své vlády v Západofranské říši dlouhý čas Karel II. bojoval s Vikingy, kteří obsazovali nebo pustošili pobřeží říše.


Reklama

V březnu 2021 objevil polský archeolog Luke Szczepanski se svým týmem na poli u města Biskupiec v severovýchodním Polsku celkem 118 stříbrných karolínských mincí. 117 mincí tohoto pokladu bylo vyraženo za vlády Ludvíka I. Pobožného, který vládl Franské říši v letech 814-840 a jedna mince pochází z doby vlády jeho syna Karla II. Holého, prvního krále Západofranské říše.

Je to poprvé, kdy bylo v Polsku objeveno tolik karolínských mincí. Do této doby byly v Polsku nalezeny pouze tři. Tato oblast se nachází daleko od zemí, v nichž vládli franští králové. Archeologové se domnívají, že by tyto mince mohly pocházet ze starého vikingského města a obchodního centra Truso, které se nachází na pobřeží Baltu, asi 100 kilometrů od místa nálezu.

Výkupné pro vikingskou flotilu

Pokud mají vědci pravdu, nalezené by mince mohly mít velmi zajímavý osud. Mohly by totiž být součástí obrovského výkupného, kterým byla zachráněna Paříž před vypleněním Vikingy. Podle historických záznamů totiž v roce 845 připlula po Seině k Paříži velká vikingská flotila a oblehla město.

TIP: Zlatý věk Vikingů: Poháněla seveřany touha po zlatě, nebo šlo o demonstraci síly?

Král Karel II. Holý měl tehdy útočníkům zaplatit velkolepé výkupné, více než 5 tun zlata a stříbra, aby zachránil Paříž před dobytím a vypleněním. Mince nalezené u Biskupiece by mohly být původní součástí zaplaceného výkupného. Na místě nálezu byla v té době divočina a nikde poblíž nebylo objeveno žádné osídlení. Podle archeologů je tam možné, že zde mince někdo ukryl nebo je ztratil.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907