Polární katastrofa: U ruského Norilsku uniklo 21 tisíc tun nafty

06.06.2020 - Stanislav Mihulka

Tání permafrostu způsobilo rozsáhlou ekologickou havárii daleko za polárním kruhem

<p>Letecký snímek úniku nafty do řeky Ambarnaja u Norilsku..</p>

Letecký snímek úniku nafty do řeky Ambarnaja u Norilsku..


Reklama

Ekologické katastrofy za polárním kruhem bývají vzácné. Když už k nim ale dojde, bývá to obvykle važné. V pátek 29. května 2020 došlo k roztátí permafrostu a k následnému poškození velkého zásobníku s rezervní naftou jedné z tepláren a elektráren ruské těžební společnosti Nornickel, která těží nikl a další kovy na řadě míst v arktických oblastech. Ze zásobníku pak následně uniklo asi 21 tisíc tun nafty. Jde vlastně o jeden z důsledků globálního oteplování a změn klimatu.

K úniku došlo poblíž města Norilsk na Sibiři, které leží asi 400 kilometrů severně od polárního kruhu. Nafta sice podle dostupných informací neohrozila místní obyvatele, ale rychle pronikla do nedaleké mělké arktické řeky Ambarnaja. Norilsk už dávno patří k nejvíce znečištěným městům světa a řeka Ambarnaja již byla natolik otrávená, že se v ní nedalo rybařit. Odborníci se ale obávají, že takto masivní únik nafty těžce zasáhne místní poničené ekosystémy.

TIP: Postapokalyptický ruský Norilsk: Zakázané město s pachutí kovu a síry

Jak prohlásil Alexej Knižnikov, šéf iniciativy Program for the Business Environmental Responsibility WWF-Russia, nafta je toxičtější než ropa, takže škody na životním prostředí mohou být opravdu značné. Únik doposud zasáhl plochu o rozloze 350 kilometrů čtverečních. Jde přitom o území, které je velmi špatně dostupné. Ruské úřady odhadují, že dekontaminace krajiny přijde na zhruba 1,5 miliardy dolarů, tj. téměř 35,5 miliardy Kč, a bude trvat řadu let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907