Polární výtrysky černých děr ovlivňují tvorbu hvězd v galaxiích

16.11.2016 - Stanislav Mihulka

Ze supermasivních černých děr tryskají polární jety a vznikají při tom nové hvězdy

Rádiová galaxie Hercules A -<p>Některé supermasivní černé díry vytvářejí ohromné polární výtrysky hmoty</p>
Rádiová galaxie Hercules A -

Některé supermasivní černé díry vytvářejí ohromné polární výtrysky hmoty


Reklama

Některé supermasivní černé díry v centru galaxií jsou vcelku tiché a klidné, jako například ta v Mléčné dráze. Jindy zase vyvrhují mohutné polární jety, obvykle dvojice protilehlých výtrysků hmoty, které dosahují ohromných vzdáleností.

Astrofyzici teď zjistili, že tyto polární jety mohou významně ovlivňovat tvorbu nových hvězd v domovských galaxiích. Rozpohybují totiž a také zahřejí ohromná množství mezihvězdného plynu a prachu, což po nějakém čase vede ke vzniku nejedné hvězdy.

Vědcům to prozradil výzkum blízké galaxie IC 5063, který uskutečnili s využitím soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) Evropské jižní observatoře (ESO). Jde o takzvanou Seyfertovu galaxii s aktivním galaktickým jádrem (AGN). To představuje supermasivní černá díra, obklopená akrečním diskem hmoty, která padá do černé díry a jasně září.

TIP: Proč u některých objektů pozorujeme silný polární výtrysk?

Polární výtrysky ze supermasivní černé díry této galaxie dosahují do vzdálenosti 3 tisíce světelných let. Přitom protínají molekulární mračna a rozhýbou a ohřejí jejich materiál, obvykle několikanásobně oproti okolí. 

  • Zdroj textu:

    National & Kapodistrian University of Athens

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA, S. Baum & C. O'Dea (RIT), R. Perley & W. Cotton (NRAO/AUI/NSF), and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907