Polární výtrysky černých děr ovlivňují tvorbu hvězd v galaxiích

16.11.2016 - Stanislav Mihulka

Ze supermasivních černých děr tryskají polární jety a vznikají při tom nové hvězdy

Rádiová galaxie Hercules A -<p>Některé supermasivní černé díry vytvářejí ohromné polární výtrysky hmoty</p>
Rádiová galaxie Hercules A -

Některé supermasivní černé díry vytvářejí ohromné polární výtrysky hmoty


Reklama

Některé supermasivní černé díry v centru galaxií jsou vcelku tiché a klidné, jako například ta v Mléčné dráze. Jindy zase vyvrhují mohutné polární jety, obvykle dvojice protilehlých výtrysků hmoty, které dosahují ohromných vzdáleností.

Astrofyzici teď zjistili, že tyto polární jety mohou významně ovlivňovat tvorbu nových hvězd v domovských galaxiích. Rozpohybují totiž a také zahřejí ohromná množství mezihvězdného plynu a prachu, což po nějakém čase vede ke vzniku nejedné hvězdy.

Vědcům to prozradil výzkum blízké galaxie IC 5063, který uskutečnili s využitím soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) Evropské jižní observatoře (ESO). Jde o takzvanou Seyfertovu galaxii s aktivním galaktickým jádrem (AGN). To představuje supermasivní černá díra, obklopená akrečním diskem hmoty, která padá do černé díry a jasně září.

TIP: Proč u některých objektů pozorujeme silný polární výtrysk?

Polární výtrysky ze supermasivní černé díry této galaxie dosahují do vzdálenosti 3 tisíce světelných let. Přitom protínají molekulární mračna a rozhýbou a ohřejí jejich materiál, obvykle několikanásobně oproti okolí. 

  • Zdroj textu:

    National & Kapodistrian University of Athens

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA, S. Baum & C. O'Dea (RIT), R. Perley & W. Cotton (NRAO/AUI/NSF), and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907