Polární záře nad Islandem: Vítězný snímek astrofotografické soutěže

04.01.2016 - Martin Reichman


Reklama

V soutěži o nejlepší astrofotografický krajinářský snímek měla porota z čeho vybírat. K posouzení se jí sešlo přes 240 fotografií s vesmírnou tématikou. Vítěz ale mohl být jen jeden. Jako nejlepší astrofotografický krajinářský snímek vybrala porota fotografii Stephana Vettera. Jeho kompozitní obraz, složený z 6 expozic, zachycuje nádhernou polární záři nad islandským jezerem Jökulsárlón. Na vzdálené obloze je v pozadí vidět pás naší Galaxie Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě. Snímek pochází z března 2011, kdy silný výtrysk koronální hmoty ze Slunce vyvolal polární záře, které byly viditelné až v jižních částech amerického Wisconsinu. Další skvělé snímky tohoto fracouzského fotografa jsou k vidění na jeho facebookovém profilu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    apod.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: Stephane Vetter

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907