Polární záře vysoko v atmosféře produkují protivítr, který ohrožuje satelity

26.04.2019 - Stanislav Mihulka

Satelity na oběžné dráze Země musí občas čelit nečekaným výzvám. A zdaleka nejde jen o vesmírný odpad, který je ohrožuje

<p>Výzkum se suborbitální raketou odhalil polární záře jako původce bublin vzduchu na nízkých oběžných drahách satelitů.</p>

Výzkum se suborbitální raketou odhalil polární záře jako původce bublin vzduchu na nízkých oběžných drahách satelitů.


Reklama

Občas se stává, že se satelit na nízké oběžné dráze střetne s bublinou vzduchu, která na něj zafunguje jako protivítr na plachetnici. Po takové srážce může satelit zpomalit nebo i poklesnout na nižší oběžnou dráhu, což může mít fatální následky. Doposud přitom nebylo jasné, kde se tam takové bubliny vzduchu berou.

Experiment se suborbitální raketou

Odpověď teď se svými kolegy nabízí fyzik Marc Lessard z americké University of New Hampshire. Na základě výsledků zajímavého výzkumu se suborbitální raketou tvrdí, že za problematické bubliny vzduchu ve velkých výškách na zemským povrchem jsou zodpovědné specifické polární záře, kterým se říká PMAF, podle anglického „poleward-moving auroral forms“.

TIP: Překvapivé vysvětlení: Proč se liší polární záře na severní a na jižní polokouli

Zmíněná suborbitální raketa byla součástí projektu RENU2 (Rocket Experiment for Neutral Upwelling 2) a na svůj krátký výzkumný let vyrazila v prosinci 2015 z odpalovací rampy v Norsku. Experiment RENU2 se zaměřil právě na pozorování polárních září PMAF, které jsou slabší a méně energetické než slavné polární záře na ikonických snímcích z polárních krajin. Tyto specifické polární záře se také objevují mnohem výše, až ve vzdálenosti 400 kilometrů od zemského povrchu. Energie těchto polárních září přitom zřejmě zásadně přispívá ke tvorbě bublin vzduchu, které se objevují na nízkých oběžných drahách

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907