Překvapivé vysvětlení: Proč se liší polární záře na severní a na jižní polokouli

29.01.2019 - Stanislav Mihulka

Polární záře představují mimořádně efektní podívanou. Tým norských vědců teď zjistil, proč se liší severní polární záře od té jižní


Reklama

Polární záře patří mezi zajímavé úkazy v zemské atmosféře, byť je v našich zeměpisných šířkách pozorujeme jen velmi zřídka. Jedná se o projevy srážek těch nejmenších částic vyvržených ze Slunce s vysokými vrstvami zemské atmosféry. Vzhledem k rychlosti a množství těchto částic jde mnohdy o úchvatnou podívanou.

Polární záře jsou sice koncentrovány do oblastí poblíž zemských magnetických pólů, na samotných geomagnetických pólech se ale vyskytují poměrně vzácně. Na severní polokouli se rozprostírají od západu na východ napříč Kanadou přes Grónsko, Skandinávii a Rusko. 

Mechanismus jejich vzniku je ale stejný ať už se jedná o severní polární záři, nebo tu jižní. Přesto se obě svým tvarem liší, což potvrdil i výzkum z roku 2009. Ukázalo se, že se polární záře na jednotlivých polokoulích planety mají poněkud odlišné tvary, a rovněž se vyskytují na různých místech. Dlouho ale nebylo jasné, co rozdíly způsobuje.

Sluneční vítr a magnetický ohon

Záhadu podle všeho nedávno vyřešil norský výzkumný tým, který zjistil, že odpověď ukrývá magnetický ohon (anglicky magnetotail) magnetického pole Země. Rozdíl mezi severními a jižními polárními zářemi zřejmě způsobuje stlačování tohoto magnetického ohonu působením solárního větru a magnetického pole Země.

TIP: Nebezpečná krása polárních září: Jak vzniká hra úchvatná světel?

Sluneční vítr vanoucí k Zemi působí odlišně na zemské magnetické pole v oblasti severního pólu a v oblasti jižního pólu. To vede k nesouměrnému „tlaku“ na zemské magnetické pole a k jeho deformacím. Tyto deformace pak vysvětlují, proč se polární záře mohou na pólech lišit svým tvarem a výskytem.

  • Zdroj textu:

    American Geophysical Union

  • Zdroj fotografií: M.Buschmann / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907