Poledníkový oblouk poznání: Struveho geodetický oblouk umožnil stanovení rozměrů Země

02.04.2021 - Kateřina Helán Vašků

Od nejstarších antických pokusů změřit Zemi až k současné satelitní geodézii prošly měřicí techniky obrovským vývojem. V tomto ohromujícím příběhu matematické zdatnosti zaujímá význačné místo také Struveho geodetický oblouk, který se stal i součástí světového dědictví UNESCO

<p>Struveho oblouk znamenal první přesné měření poledníku a stanovení rozměrů Země.</p>

Struveho oblouk znamenal první přesné měření poledníku a stanovení rozměrů Země.


Reklama

Cesty k měření naší rodné planety byly často trnité a dláždí je mnoho omylů – ale i četné úspěchy. K velmi vydařeným pokusům novodobých dějin geodézie pak patří mimo jiné tzv. Struveho geodetický oblouk. Tato síť významných orientačních bodů táhnoucí se od Černého moře až k severnímu Norsku vznikla v letech 1813–1855 na popud ruského astronoma s německými kořeny Friedricha Georga Wilhelma von Struveho a její účel byl jasný – určit přesné rozměry Země na základě poledníku. 

Od Ukrajiny po Norsko

Struve využíval metodu triangulace čili měření dlouhých vzdáleností s využitím systému trojúhelníků. Celkově se původní triangulační řetězec skládal z 258 hlavních trojúhelníků a 265 geodetických vrcholů rozmístěných na linii o délce 2 820 km. V současnosti by zmíněný řetězec vedl napříč deseti různými zeměmi: Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem, Finskem, Švédskem a Norskem. Jeho nejsevernější bod se přitom nachází poblíž norského města Hammerfest (na snímku), zatímco ten nejjižnější leží na Ukrajině na pobřeží Černého moře

Skok v poznání Země

Význam Struveho geodetického oblouku je nedocenitelný. Jednalo se o první přesné měření dlouhého segmentu poledníku, což následně umožnilo exaktně stanovit velikost a tvar naší planety. Ve výsledku pak zmíněný počin představoval významný skok v dějinách vědy i na poli měřicí techniky a topografického mapování.

TIP: Moderní přístroje ukazují, že Greenwichský poledník je vyznačený špatně

Zároveň šlo o úžasný příklad vědecké spolupráce napříč státy. Je tedy nasnadě, proč se Struveho geodetický oblouk – respektive jeho 34 původních bodů v podobě pamětních desek, obelisků, železných křížů nebo otvorů vyvrtaných do skal – stal v roce 2005 součástí světového dědictví UNESCO. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kromě roubování se Haji Kalimullah Khan věnuje i šlechtění manga a podařilo se mu vypěstovat vlastní odrůdy.

Zajímavosti
Věda

Jméno zakladatelů podniku dodnes připomínají Fidorky, zatímco jejich tváře neznáme.

Historie

Útok německé armády zastihl Rudou armádu nepřipravenou. Statisíce Sovětů padly do zajetí už v prvních týdnech bojů.

Válka

Největší jedinci zmije gabunské se mohou pochlubit až pěticentimetrovými zuby.

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907