Pomalé rozmnožování: Vědci objevili evoluční slabinu obřích australských ptáků

08.09.2022 - Stanislav Mihulka

Analýzy mikrostruktur kostí odhalily, že australští obří ptáci mihirungové doplatili na příliš pomalé životní cykly

<p>Vyhynulý mihirung <em>Dromornis stirtoni</em> obýval území dnešní Austrálie před 7 miliony let. <em>(ilustrace: Peter Trusler, CC BY 4.0)</em></p>

Vyhynulý mihirung Dromornis stirtoni obýval území dnešní Austrálie před 7 miliony let. (ilustrace: Peter Trusler, CC BY 4.0)


Reklama

Austrálie byla v geologicky nedávné době domovem gigantických ptáků, kteří byli několikrát větší než pštrosi, největší ptáci dneška. Šlo o mihirungy, ptáky čeledi Dromornithidae, známé též jako „démonické kachny zkázy“.

Navzdory hrůzu nahánějícímu jménu šlo nejspíš o býložravce. Patrně největším z nich byl Dromornis stirtoni, který dorůstal výšky až tří metrů a vážil okolo 600 kilogramů. Tento gigantický pták žil v období miocénu, asi před 7 miliony let. Posledním známým mihirungem byl Genyornis newtoni, který vyhynul asi před 40 tisíci lety a byl současníkem prvních pštrosů emu. 

Proti Dromornis stirtoni byl Genyornis newtoni sice „drobkem“, ve srovnání s dnešními pštrosy byl ale i on učiněným obrem. Dospělý Genyornis newtoni byl podle paleontologů zhruba šestkrát větší než dnešní emuové a vážil až 240 kilogramů (dnešní pštros emu dorůstá výšky okolo 170 cm a váží 20 až 50 kilogramů) 

Kosti mihirungů

Paleobioložka Anusuya Chinsamy z Univerzity v Kapském městě a její kolegové prostudovali fosilní kosti obou zmíněných druhů a analyzovali jejich mikrostrukturu, ve vztahu k životnímu cyklu mihirungů. Z výsledků, které uveřejnil časopis Anatomical Record, vyplývá, že rozmnožování těchto podivuhodných ptáků bylo překvapivě pomalé.

Mikrostruktura kostí dromornise prozradila, že pohlavní zralosti dosahoval až okolo 15. roku života. Zhruba třetinový genyornis, který žil v proměnlivějších podmínkách pleistocénu, se sice mohl začít rozmnožovat již kolem 2. roku života, ještě několik dalších let ale dorůstal do dospělé velikosti. Většina dnešních ptáků přitom dorůstá dospělé velikosti do roka a pohlavní dospělosti dosahují nejpozději do 2. roku života.

TIP: Sloní ptáci z Madagaskaru žili v noci a zřejmě byli téměř slepí

Otázka rychlosti množení se nakonec ukázala jako fatální. Když před 50 tisíci lety dorazili do Austrálie první lidé a začali lovit velké ptáky, nebyli genyornisové schopni dostatečně rychle doplňovat své populace a asi před 40 tisíci lety vyhynuli. Sdíleli tak osud řady dalších druhů čtvrtohorní megafauny, v Austrálii i na dalších kontinentech. Rychleji se rozmnožující předci dnešních pštrosů emu vyšli z tohoto evolučního souboje vítězně.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907