Reklama


Popelka Biliánová: Proč se jí přezdívalo poslední vyšehradská kněžna?

08.02.2019 - Blanka Kovaříková

Kněžna Libuše věštila slávu Prahy z vyšehradské skály. Spisovatelka Popelka Biliánová těmito místy provázela za první republiky návštěvníky a podávala jim zasvěcený výklad. Díky ní zůstal areál dodnes zachován v historické podobě

<p>Vyšehrad ještě za císaře pána. Vpravo je vidět kousek z domu Popelky Biliánové</p>

Vyšehrad ještě za císaře pána. Vpravo je vidět kousek z domu Popelky Biliánové


Reklama

Její domek s pamětní deskou najdete mezi Táborskou a Leopoldovou bránou naproti Jedličkovu ústavu. Popelka Biliánová (1862–1941) se sem nastěhovala v roce 1885 se svým mužem Arnoštem, který tu jako výběrčí potravní daně dostal služební byt. Tehdy byl na Vyšehradě konec Prahy a vozy, které projížděly z venkova s nákladem zboží Táborskou bránou, podléhaly dani. 

Skauting, táčky, charita

Popelka neměla lehký osud. Uprostřed první světové války její muž spáchal sebevraždu a ona zůstala sama se třemi dětmi. Ale byl tu ještě její milovaný Vyšehrad! Zdá se, že ji zachránil, ale ona ho také ochraňovala. Byla to pravá vlastenka a nikdy nemyslela jenom na sebe. Není divu, že k jejím přítelkyním patřila i dcera spisovatelky Boženy Němcové Dora, která působila jako učitelka v Jičíně. Když byla v roce 1920 ukládána do hrobu své slavné matky, pronesla Popelka nad rakví řeč na rozloučenou. Dlouho se pak u Biliánových opatrovala jako památka žehlička na uhlí, která patřila rodině Němcových. 

V roce 1912 stála Popelka u zrodu českého dívčího skautingu. Organizovala letní pobyty pro dívky a pořádala také dětské táčky – divadelní představení, k nimž sama psala předlohy, s dětmi je nastudovala i ušila kostýmy. Velmi ji trápila sociální situace českých dětí v pohraničí, a proto ve svém domku shromažďovala darované obnošené šatstvo, boty a hračky a s přítelkyněmi je třídila do krabic, případně přešívala a opravovala a pak posílala do obecních škol v pohraničí. 

Zalesněte svatý Vyšehrad!

Nejraději však Popelka Biliánová psala. Zajímaly ji pověsti z Podskalí a Vyšehradu, které sbírala od pamětníků. V její knize Z tajů pražských pověstí ožívají figurky plavců, ledařů, pískařů, převozníků, rybářů i jejich žen. Jsou tu zachycena vyprávění o strašidlech, vodnících, pokladech i nadpřirozených jevech, svět pověr, jimž se už přestávalo věřit.

TIP: První žena poslancem: Zvolení Boženy Vikové-Kunětické vzbudilo úžas i odpor

Na začátku 20. století, když v Praze nastal stavitelský boom, bojovala Popelka proti tomu, aby se památný Vyšehrad zastavěl vilami i činžovními domy. Tyto návrhy počítaly i se zbořením hradeb, ale naštěstí se nic z toho nerealizovalo. Spisovatelka také podnítila archeologický výzkum, který vedl k objevu raně středověkého kostela sv. Klimenta na Vyšehradě, a s pomocí přátel vyhlásila akci nazvanou Zalesněte svatý Vyšehrad!. Dá se říct, že právě díky takovým nadšencům, jako byla Popelka, se z tohoto místa stala národní kulturní památka.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Archiv autorky

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První osmanští vojáci se objevili před Vídní 21. září 1529. Hlavní osmanské vojsko dorazilo o pět dnů později.

Historie
Revue

Griffithova observatoř z ptačí perspektivy.

Zajímavosti

Hlavní příčinu rakoviny vaječníků dosud lékaři neznají, v časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory tak často bývají odhaleny náhodně.

Věda

Magické graffiti v soutěsce Creswell Crags

Věda

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907