Reklama


Popelka Biliánová: Proč se jí přezdívalo poslední vyšehradská kněžna?

08.02.2019 - Blanka Kovaříková

Kněžna Libuše věštila slávu Prahy z vyšehradské skály. Spisovatelka Popelka Biliánová těmito místy provázela za první republiky návštěvníky a podávala jim zasvěcený výklad. Díky ní zůstal areál dodnes zachován v historické podobě

<p>Vyšehrad ještě za císaře pána. Vpravo je vidět kousek z domu Popelky Biliánové</p>

Vyšehrad ještě za císaře pána. Vpravo je vidět kousek z domu Popelky Biliánové


Reklama

Její domek s pamětní deskou najdete mezi Táborskou a Leopoldovou bránou naproti Jedličkovu ústavu. Popelka Biliánová (1862–1941) se sem nastěhovala v roce 1885 se svým mužem Arnoštem, který tu jako výběrčí potravní daně dostal služební byt. Tehdy byl na Vyšehradě konec Prahy a vozy, které projížděly z venkova s nákladem zboží Táborskou bránou, podléhaly dani. 

Skauting, táčky, charita

Popelka neměla lehký osud. Uprostřed první světové války její muž spáchal sebevraždu a ona zůstala sama se třemi dětmi. Ale byl tu ještě její milovaný Vyšehrad! Zdá se, že ji zachránil, ale ona ho také ochraňovala. Byla to pravá vlastenka a nikdy nemyslela jenom na sebe. Není divu, že k jejím přítelkyním patřila i dcera spisovatelky Boženy Němcové Dora, která působila jako učitelka v Jičíně. Když byla v roce 1920 ukládána do hrobu své slavné matky, pronesla Popelka nad rakví řeč na rozloučenou. Dlouho se pak u Biliánových opatrovala jako památka žehlička na uhlí, která patřila rodině Němcových. 

V roce 1912 stála Popelka u zrodu českého dívčího skautingu. Organizovala letní pobyty pro dívky a pořádala také dětské táčky – divadelní představení, k nimž sama psala předlohy, s dětmi je nastudovala i ušila kostýmy. Velmi ji trápila sociální situace českých dětí v pohraničí, a proto ve svém domku shromažďovala darované obnošené šatstvo, boty a hračky a s přítelkyněmi je třídila do krabic, případně přešívala a opravovala a pak posílala do obecních škol v pohraničí. 

Zalesněte svatý Vyšehrad!

Nejraději však Popelka Biliánová psala. Zajímaly ji pověsti z Podskalí a Vyšehradu, které sbírala od pamětníků. V její knize Z tajů pražských pověstí ožívají figurky plavců, ledařů, pískařů, převozníků, rybářů i jejich žen. Jsou tu zachycena vyprávění o strašidlech, vodnících, pokladech i nadpřirozených jevech, svět pověr, jimž se už přestávalo věřit.

TIP: První žena poslancem: Zvolení Boženy Vikové-Kunětické vzbudilo úžas i odpor

Na začátku 20. století, když v Praze nastal stavitelský boom, bojovala Popelka proti tomu, aby se památný Vyšehrad zastavěl vilami i činžovními domy. Tyto návrhy počítaly i se zbořením hradeb, ale naštěstí se nic z toho nerealizovalo. Spisovatelka také podnítila archeologický výzkum, který vedl k objevu raně středověkého kostela sv. Klimenta na Vyšehradě, a s pomocí přátel vyhlásila akci nazvanou Zalesněte svatý Vyšehrad!. Dá se říct, že právě díky takovým nadšencům, jako byla Popelka, se z tohoto místa stala národní kulturní památka.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Archiv autorky

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lovci mamutů se vyhýbali studeným jeskyním – naopak si stavěli teplé domy, kde mohli chodit polonazí.

Zajímavosti

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.

Věda

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Revue

Ultrafialové ultra hluboké pole z roku 2014

Vesmír

Královský pár často navštěvoval místa poškozená bombardováním, tentokrát si však vzali Němci na mušku jejich palác.

Válka

Římský palác Farnese na dobové rytině. Takhle mohl vypadat, když si ho chodil prohlížet Ferdinand August na své druhé kavalírské cestě.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907