Posun Golfského proudu na sever může být podle klimatologů signálem, že se mění jeden z motorů světového klimatu

Golfský proud, jeden z nejvýznamnějších oceánských proudů na Zemi, se podle nových pozorování postupně posouvá směrem na sever. Na první pohled jde o relativně nenápadnou změnu, pro klimatology však může představovat důležitý signál. Posun by totiž mohl naznačovat, že se oslabuje rozsáhlý systém oceánské cirkulace v Atlantiku známý jako AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation). Tento systém patří mezi klíčové regulátory klimatu na severní polokouli a zejména v Evropě.

Oceánský dopravní pás

AMOC bývá často přirovnáván k obrovskému oceánskému dopravníku. Přenáší teplou a slanou vodu z tropických oblastí Atlantiku směrem na sever, kde voda postupně předává teplo atmosféře. Díky tomuto procesu má Evropa mnohem mírnější klima, než by odpovídalo její zeměpisné šířce. Na severu Atlantiku se voda ochlazuje, zvyšuje se její hustota a klesá do hlubších vrstev oceánu. Odtud se pak jako studený proud vrací zpět na jih.

Golfský proud je pouze jednou částí tohoto komplexního systému. Představuje jeho svrchní větev, která proudí podél východního pobřeží Severní Ameriky a přivádí teplou vodu směrem k severnímu Atlantiku. V běžné řeči se pojmy Golfský proud a AMOC často zaměňují, ve skutečnosti je však Golfský proud jen jedním z článků mnohem rozsáhlejšího mechanismu.

Slábnoucí cirkulace Atlantiku

Vědci v posledních desetiletích stále častěji upozorňují, že AMOC postupně slábne. Podle dostupných odhadů se jeho síla od poloviny 20. století snížila přibližně o patnáct procent. Za hlavní příčiny jsou považovány rostoucí teploty oceánů a rychlé tání grónského ledovce, které do severního Atlantiku přidává velké množství sladké vody. Ta je méně hustá než slaná, což narušuje proces potápění ochlazené vody – klíčový krok, který celý systém cirkulace pohání.

Pokud by AMOC výrazně oslabil nebo dokonce zkolaboval, mělo by to zásadní důsledky pro klima. Evropa by ztratila významný zdroj tepla přiváděného z tropů, což by mohlo vést k výraznému ochlazení a k proměně atmosférických a srážkových vzorců na severní polokouli. Nešlo by o náhlou ledovou katastrofu známou z hollywoodských filmů. Celý proces by spíše připomínal hlubokou a dlouhodobou klimatickou změnu.

Golfský proud jako kanárek

Dlouho nebylo jasné, jak přesně by se oslabení AMOC projevilo na samotném Golfském proudu. Tuto otázku se pokusil zodpovědět tým klimatologů z Utrechtské univerzity v Nizozemsku, který kombinoval satelitní měření s počítačovými modely oceánské cirkulace. Výsledky naznačují, že poloha Golfského proudu může fungovat jako jakýsi „kanárek v dole“ – tedy včasný varovný signál blížící se změny.

Analýza satelitních dat ukazuje, že se proud od počátku 90. let postupně posunul na sever od pobřeží poblíž mysu Cape Hatteras v Severní Karolíně. Tento posun může být důsledkem postupného oslabování AMOC.

Náhlý skok v oceánském systému

Počítačové simulace naznačují, že další slábnutí AMOC by mohlo způsobit ještě výraznější změny. Model ukazuje nejprve velmi pomalý posun Golfského proudu asi o 133 kilometrů směrem na sever během několika století.

Následovat by však mohl náhlý skok – přibližně o dalších 219 kilometrů během pouhých dvou let. Taková změna by byla mnohem větší než běžné meziroční kolísání polohy proudu.

Podle autorů studie by právě takový rychlý posun mohl signalizovat, že se systém blíží takzvanému klimatickému bodu zlomu. V tomto bodě se stabilní systém může náhle přepnout do zcela nového stavu.

Signál, který stojí za sledování

Vědecká komunita se zatím neshoduje, zda je úplný kolaps AMOC pravděpodobný v dohledné době. Některé studie naznačují, že by k němu mohlo dojít během tohoto století, jiné předpokládají spíše horizont několika staletí. Shoda však panuje alespoň v jednom: sledování polohy a chování Golfského proudu může být velmi důležitým nástrojem pro včasné rozpoznání zásadních změn v oceánském systému.

Pokud by se totiž proud začal výrazněji posouvat na sever, mohlo by to být první jasné varování, že jeden z nejdůležitějších klimatických mechanismů planety se přibližuje kritickému bodu. Studie s těmito závěry byla publikována v odborném časopise Communications Earth & Environment.