Datová centra spotřebují ohromné množství vody. Čtvrtina z nich se přitom nachází v oblastech, kde je vody nedostatek

Datová centra jsou nenápadnými, ale nepostradatelnými pilíři digitálního světa. Udržují v chodu internetové služby, ukládají obrovské objemy dat a stále častěji pohánějí také umělou inteligenci. Jejich provoz má však i odvrácenou stránku: spotřebovávají velké množství vody, o kterou se mnohdy dělí s městy, zemědělci a dalšími odběrateli. Nová studie ukazuje, že řada těchto zařízení se nachází právě v místech, kde je vody už nyní nedostatek.

Největší datová centra mohou za jediný den spotřebovat tolik vody jako město s přibližně 50 tisíci obyvateli. Značnou část potřebují k chlazení serverů, které při nepřetržitém provozu produkují obrovské množství tepla. Voda se v řadě chladicích systémů odpařuje, a proto je často nutné doplňovat nové zásoby sladké vody. Datová centra tak mohou představovat významnou zátěž pro místní vodní zdroje – zvláště v oblastech, kde se o ně už nyní vede boj.

Žíznivá datová centra

Jak velký je tento problém v celosvětovém měřítku? To zkoumal tým vedený Lorenzem Rosou z Carnegieho institutu pro vědu. Vědci analyzovali vztah mezi dostupností vody a polohou 9 347 známých datových center po celém světě. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology.

Zjištění nejsou příliš povzbudivá. Přibližně čtvrtina zkoumaných datových center se nachází v oblastech, kde alespoň jeden měsíc v roce spotřeba vody převyšuje dostupné zásoby. Taková místa se potýkají s takzvaným vodním stresem, který může ohrožovat domácnosti, zemědělství i průmysl.

V budoucnu navíc může být situace ještě horší. Pokud by se naplnil klimatický scénář počítající s průměrným globálním oteplením o 3 °C oproti roku 1900, mohl by podíl datových center vystavených vodnímu stresu během pouhých deseti let vzrůst až na 33 procent.

„Tato zařízení nevznikají v prázdné krajině,“ upozorňuje Rosa. Často totiž stojí v oblastech, které stejnými vodními zdroji zásobují také města a zemědělské podniky. Zatímco elektřinu lze do datového centra přivádět z velké vzdálenosti prostřednictvím rozvodné sítě, vodu je obvykle třeba zajistit přímo v místě provozu. Výběr lokality proto hraje zásadní roli.

Datová centra přitom mohou čerpat vodu z řek, jezer i podzemních zvodní, jejichž vydatnost se v průběhu roku mění. V období sucha tak může být konkurence mezi jednotlivými odběrateli obzvlášť citelná.

O vodu soupeří s městy i zemědělci

Analýza odhalila, že 41 procent datových center přímo soupeří o vodu s městy a dalšími obcemi. U dalších 28 procent připadá hlavní konkurence na zemědělství. Nejde tedy pouze o abstraktní ekologickou zátěž: rostoucí spotřeba technologických provozů může zasahovat do zásobování obyvatel i do produkce potravin.

V některých lokalitách je problém už nyní mimořádně vážný. U 523 datových center, tedy u více než pěti procent zkoumaného souboru, se nedostatek vody objevuje nejméně devět měsíců v roce. Právě v těchto oblastech může další rozšiřování digitální infrastruktury zvyšovat tlak na už tak omezené zdroje.

Situaci navíc komplikuje nedostatek spolehlivých údajů. Skutečná spotřeba vody v jednotlivých datových centrech není vždy dobře známá a velké technologické společnosti podrobnosti o nárocích svých zařízení na přírodní zdroje zveřejňují jen omezeně. Bez přesnějších dat je přitom obtížné posoudit, jak velkou zátěž konkrétní provozy představují a kde hrozí největší problémy.

Jedním z řešení by proto bylo transparentnější vykazování spotřeby vody. K němu by mohly přispět vlády i regulační orgány, které by stanovily jasnější pravidla pro zveřejňování těchto údajů. S rostoucími nároky umělé inteligence a dalších digitálních služeb totiž nebude důležité jen to, kolik energie datová centra spotřebují, ale také odkud berou vodu a zda po nich zůstane dostatek i pro ostatní.