Ptáci nebyli vždy vládci oblohy: Fosilie stará 150 milionů let odhaluje opeřence, který zřejmě neuměl létat
Evoluce ptáků nebyla přímou cestou k dokonalejšímu létání. Nově objevený druh z období jury dokládá, že někteří dávní opeřenci mohli ztratit schopnost vzlétnout už v době, kdy se ptačí evoluce teprve rozvíjela.
Rekonstrukce yuezhuornise ze svrchní jury. (ilustrace: Phys.org, Min Wang, CC BY-SA 4.0)
Dnes si ptáky spojujeme především s letem. V jejich evoluční historii ale cesta do vzduchu nebyla jediným možným směrem. Dokládá to mimořádně zachovalá fosilie stará zhruba 150 milionů let, kterou vědci objevili v čínské provincii Fu-ťien. Patřila dávnému ptákovi, jenž zřejmě nelétal a pohyboval se především po zemi. Nález tak zpochybňuje představu, že se nejstarší ptáci vyvíjeli především směrem k stále dokonalejším letovým schopnostem.
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Nature představuje nový druh Yuezhuornis yangyuanensis, který žil v období svrchní jury před 150 až 148 miliony let. Jeho fosilie naznačuje, že raná evoluce ptáků nebyla přímočarou cestou k dokonalejšímu létání. Podobně jako v mnoha dalších evolučních liniích se i zde rozvíjela řada různých tělesných podob a způsobů života. Někteří dávní ptáci přitom zřejmě dokázali prosperovat i bez schopnosti vzlétnout.
Nelétavý pták z období dinosaurů
Fosilie pochází z nově popsaného souboru živočišných nálezů známého jako čeng-cheská fauna (Zhenghe Fauna) v jihovýchodní Číně. Objevili ji vědci z Ústavu paleontologie obratlovců a paleoantropologie Čínské akademie věd a z Fu-ťienského ústavu geologických věd. Zvíře velikostí a proporcemi připomínalo vránu a představuje nejstarší známý doklad ztráty schopnosti letu v evoluční historii ptáků.
Jeho anatomie kombinuje znaky typické pro ptáky s vlastnostmi, které zdědil po dinosauřích předcích. V čelistech měl například hustě uspořádané zuby s pilovitými okraji, podobné těm, jaké známe u deinonychosaurů. U ptáků se přitom takové zuby běžně nevyskytují.
Pozoruhodná byla také stavba jeho nohou. Druhý prst dokázal zřejmě výrazně zaklánět a nesl srpovitý dráp, který rovněž připomíná charakteristickou výbavu deinonychosaurů.
Analýza fosilie navíc ukázala, že proporce končetin yuezhuornise se podobaly těm u dnešních nelétavých ptáků. To podporuje závěr, že šlo o živočicha přizpůsobeného životu na zemi, nikoli ve vzduchu.
Nález tak odhaluje překvapivou rozmanitost nejstarších ptáků. Už v době dinosaurů se jejich tělesná stavba i způsob života zřejmě výrazně lišily a schopnost letu nebyla nezbytnou podmínkou úspěšného přežití.
