Závěry vědců, zkoumajících měsíční prach, rozhodně nejsou dobrou zprávou pro budoucí vesmírné osadníky. Ukazuje se, že měsíční prach je pro lidské buňky extrémně nebezpečný
Když se v roce 1972 Harrison Schmitt, coby pilot lunárního modulu Challenger, omylem nadýchal malého množství zavlečeného měsíčního prachu, popisoval svůj stav jako „lunární sennou rýmu“ – pálily ho oči, měl stažené hrdlo a nezvladatelně kýchal. Schmitt pochopitelně nebyl alergický na Měsíc, jeho tělo ale tímto způsobem reagovalo na částečky měsíčního prachu.
Nyní se na účinky měsíčního prachu na lidský organismus zaměřila studie, zveřejněná v magazínu GeoHealth. Závěry vědců jsou možná až překvapivě dramatické – i jediná lžička měsíčního prachu by dokázala zabít až 90 % mozkových a plicních buněk.
Měsíční prach se od toho pozemského značně liší. Především je velmi ostrý – na Měsíci není vítr a částečky prachu, které jsou převážně vedlejším produktem dopadnuvších mikrometeoritů, se tak nemohou obrušovat. Kromě toho mohou nejjemnější částice prachu levitovat nad povrchem. Měsíční povrch, nechráněný atmosférou, se chová podobně, jako oblečení nabité statickou elektřinou. Prach tak snadno ulpívá v záhybech skafandrů a na vybavení astronautů.
Vzhledem k tomu, že skutečný měsíční prach se na Zemi chová jinak než na povrchu Měsíce, použili vědci pro účely studie vulkanický popel z Arizony a z Colorada a skleněný superjemný prášek dodaný vládní geologickou agenturou USGS. Každý z těchto materiálů měl reprezentovat prach z různých částí Měsíce.
TIP: Jak voní Měsíc? Může se měsíční prach samovznítit?
Částečky takto připraveného prachu s různou zrnitostí poté vědci vystavili v laboratoři vypěstovaným lidským plicním buňkám a mozkovým buňkám myší. Výsledky této interakce byly nečekaně devastující. Během pouhých 24 hodin usmrtily nejjemnější zrna prachu až 90 % buněk. Přeživší buňky navíc nesly známky poškozené DNA, což by podle vědců mohlo vést k rozvoji rakoviny či neurodegenerativních chorob.
Pro NASA a další vesmírné agentury to znamená jediné – budoucí návštěvníci Měsíce či budoucí lunární kolonisté se neobejdou bez kvalitních protiprachových štítů. Samotná NASA již na technologii usilovně pracuje a elektrodynamické protiprachové štíty testuje na Mezinárodní vesmírné stanici.
ZajímavostiKrom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.
VědaDron Zephyr S při letních testech
HistorieAzincourt: Nedisciplinovaní rytíři
Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.
Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírDostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.
PřírodaPuklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.
