Potvrzeno: Měsíční prach je pro lidské buňky vysoce toxický

21.05.2018 - Martin Reichman

Závěry vědců, zkoumajících měsíční prach, rozhodně nejsou dobrou zprávou pro budoucí vesmírné osadníky. Ukazuje se, že měsíční prach je pro lidské buňky extrémně nebezpečný


Reklama

Když se v roce 1972 Harrison Schmitt, coby pilot lunárního modulu Challenger, omylem nadýchal malého množství zavlečeného měsíčního prachu, popisoval svůj stav jako „lunární sennou rýmu“ – pálily ho oči, měl stažené hrdlo a nezvladatelně kýchal. Schmitt pochopitelně nebyl alergický na Měsíc, jeho tělo ale tímto způsobem reagovalo na částečky měsíčního prachu.

Nyní se na účinky měsíčního prachu na lidský organismus zaměřila studie, zveřejněná v magazínu GeoHealth. Závěry vědců jsou možná až překvapivě dramatické – i jediná lžička měsíčního prachu by dokázala zabít až 90 % mozkových a plicních buněk.

Neviditelné nebezpečí

Měsíční prach se od toho pozemského značně liší. Především je velmi ostrý – na Měsíci není vítr a částečky prachu, které jsou převážně vedlejším produktem dopadnuvších mikrometeoritů, se tak nemohou obrušovat. Kromě toho mohou nejjemnější částice prachu levitovat nad povrchem. Měsíční povrch, nechráněný atmosférou, se chová podobně, jako oblečení nabité statickou elektřinou. Prach tak snadno ulpívá v záhybech skafandrů a na vybavení astronautů.

Vzhledem k tomu, že skutečný měsíční prach se na Zemi chová jinak než na povrchu Měsíce, použili vědci pro účely studie vulkanický popel z Arizony a z Colorada a skleněný superjemný prášek dodaný vládní geologickou agenturou USGS. Každý z těchto materiálů měl reprezentovat prach z různých částí Měsíce.

TIP: Jak voní Měsíc? Může se měsíční prach samovznítit?

Částečky takto připraveného prachu s různou zrnitostí poté vědci vystavili v laboratoři vypěstovaným lidským plicním buňkám a mozkovým buňkám myší. Výsledky této interakce byly nečekaně devastující. Během pouhých 24 hodin usmrtily nejjemnější zrna prachu až 90 % buněk. Přeživší buňky navíc nesly známky poškozené DNA, což by podle vědců mohlo vést k rozvoji rakoviny či neurodegenerativních chorob.

Pro NASA a další vesmírné agentury to znamená jediné – budoucí návštěvníci Měsíce či budoucí lunární kolonisté se neobejdou bez kvalitních protiprachových štítů. Samotná NASA již na technologii usilovně pracuje a elektrodynamické protiprachové štíty testuje na Mezinárodní vesmírné stanici.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907