Závěry vědců, zkoumajících měsíční prach, rozhodně nejsou dobrou zprávou pro budoucí vesmírné osadníky. Ukazuje se, že měsíční prach je pro lidské buňky extrémně nebezpečný
Když se v roce 1972 Harrison Schmitt, coby pilot lunárního modulu Challenger, omylem nadýchal malého množství zavlečeného měsíčního prachu, popisoval svůj stav jako „lunární sennou rýmu“ – pálily ho oči, měl stažené hrdlo a nezvladatelně kýchal. Schmitt pochopitelně nebyl alergický na Měsíc, jeho tělo ale tímto způsobem reagovalo na částečky měsíčního prachu.
Nyní se na účinky měsíčního prachu na lidský organismus zaměřila studie, zveřejněná v magazínu GeoHealth. Závěry vědců jsou možná až překvapivě dramatické – i jediná lžička měsíčního prachu by dokázala zabít až 90 % mozkových a plicních buněk.
Měsíční prach se od toho pozemského značně liší. Především je velmi ostrý – na Měsíci není vítr a částečky prachu, které jsou převážně vedlejším produktem dopadnuvších mikrometeoritů, se tak nemohou obrušovat. Kromě toho mohou nejjemnější částice prachu levitovat nad povrchem. Měsíční povrch, nechráněný atmosférou, se chová podobně, jako oblečení nabité statickou elektřinou. Prach tak snadno ulpívá v záhybech skafandrů a na vybavení astronautů.
Vzhledem k tomu, že skutečný měsíční prach se na Zemi chová jinak než na povrchu Měsíce, použili vědci pro účely studie vulkanický popel z Arizony a z Colorada a skleněný superjemný prášek dodaný vládní geologickou agenturou USGS. Každý z těchto materiálů měl reprezentovat prach z různých částí Měsíce.
TIP: Jak voní Měsíc? Může se měsíční prach samovznítit?
Částečky takto připraveného prachu s různou zrnitostí poté vědci vystavili v laboratoři vypěstovaným lidským plicním buňkám a mozkovým buňkám myší. Výsledky této interakce byly nečekaně devastující. Během pouhých 24 hodin usmrtily nejjemnější zrna prachu až 90 % buněk. Přeživší buňky navíc nesly známky poškozené DNA, což by podle vědců mohlo vést k rozvoji rakoviny či neurodegenerativních chorob.
Pro NASA a další vesmírné agentury to znamená jediné – budoucí návštěvníci Měsíce či budoucí lunární kolonisté se neobejdou bez kvalitních protiprachových štítů. Samotná NASA již na technologii usilovně pracuje a elektrodynamické protiprachové štíty testuje na Mezinárodní vesmírné stanici.
ZajímavostiPříchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.
VědaPočty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.
PřírodaPoslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.
VesmírAnalema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat
