Potvrzeno: Stále častější exploze metanu souvisí s oteplováním Arktidy

10.03.2021 - Martin Reichman

Rozsáhlý průzkum obřích sibiřských závrtů potvrzuje, že Arktida prochází vážnou klimatickou změnou


Reklama

Loňská exploze podpovrchového metanu na ruském poloostrově Jamal odhalila masivní, 30 metrů hluboký závrt. Za posledních sedm let jde již o 17 podobnou událost, která se v této sibiřské oblasti odehrála. Podrobný průzkum závrtu ukazuje, že tyto nejsevernější výběžky procházejí zásadní klimatickou změnou.

Varování zaznívá od moskevských vědců ze Skolkovského institutu vědy a technologie, kteří se na průzkumu podíleli. Vědcům tentokrát přálo štěstí – masivní kráter se jim podařilo objevit zhruba měsíc po explozi. Nebyl tak době průzkumu výrazně ovlivněn počasím a dalšími vlivy.

Pomalu tající bomba

Vědci do třicet metrů hlubokého kráteru nahlédli pomocí dronu a pořídili přes 80 fotografií, ze kterých následně vznikl přesný 3D model závrtu. Pohled do nitra kráteru vědcům potvrdil jejich očekávání – metan se hromadí v ledových dutinách, což se na povrchu projevuje vznikem jakési mohyly. Ta je po výbuchu rozmetána stovky metrů daleko.

Nejasný zůstává zdroj metanu. Podle vědců může pocházet z hlubinných rezervoárů i podpovrchových zásobáren, případně z obou jmenovaných zdrojů. Až donedávna jej bezpečně zadržovala silná vrstva permafrostu – věčně zmrzlé půdy. Vzhledem k tomu, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji než zbytek Země, ale dochází k postupnému tání permafrostu a ztenčování této bezpečné vrstvy.

I když se závrty objevily ve velmi řídce osídlené oblasti (na Jamalském poloostrově žije trvale jen asi 20 tisíc lidí a na sousedním Gydském poloostrově okolo 7 tisíc), představuje explodující metan značné nebezpečí. Oblast je největší zásobárnou ruského zemního plynu a nachází se zde značné množství distribuční infrastruktury, včetně například přes čtyři tisíce kilometrů dlouhého plynovodu Jamal – Evropa, vedoucího přes Bělorusko až do Německa.

TIP: Země tající pod nohama: Sibiřský permafrost taje a hrozí katastrofou

Podle vědecko-výzkumné organizace Woodwell Climate Research Center, která vyvinula algoritmus, umožňující předpovídání podobných změn, představují metanové krátery a další náhlé změny, ke kterým dochází v arktické krajině, důkazy o rychlém oteplování a rozmrazování Arktidy, což může mít vážné důsledky pro obyvatele Arktidy i na celém světě.

Reklama

  • Zdroj textu:

    CNN

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907