Poutníci v páru: Také malé planetky tvoří binární systémy

20.05.2021 - František Martinek

S postupným objevováním a průzkumem planetek vědci zjistili, že asi patnáct procent z nich představují dvojice asteroidů navzájem svázaných gravitací, případně planetky s vlastními menšími satelity

<h3>Antiope: Černé houby</h3><p>Binární asteroid <strong>90 Antiope</strong> tvoří dvě tělesa o průměru 88 km a 84 km, jež kolem sebe krouží ve vzdálenosti 171 km s periodou 16,5 hodiny. <strong>Planetku se podařilo detekovat 1. října 1866, ale teprve 10. srpna 2000 astronomové zjistili, že se jedná o binární systém</strong>. Patří do rodiny asteroidů Themis v hlavním pásu, které mají podobné elementy drah. Jako většina planetek v uvedené oblasti se 90 Antiope řadí mezi tmavá tělesa spektrálního typu C obsahující především uhlík. Jejich hustota byla určena na 1,3 g/cm³, z čehož vyplývá jejich velká pórovitost. Mohou obsahovat hodně ledu, podobně jako komety. <em>(foto: ESO, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Antiope: Černé houby

Binární asteroid 90 Antiope tvoří dvě tělesa o průměru 88 km a 84 km, jež kolem sebe krouží ve vzdálenosti 171 km s periodou 16,5 hodiny. Planetku se podařilo detekovat 1. října 1866, ale teprve 10. srpna 2000 astronomové zjistili, že se jedná o binární systém. Patří do rodiny asteroidů Themis v hlavním pásu, které mají podobné elementy drah. Jako většina planetek v uvedené oblasti se 90 Antiope řadí mezi tmavá tělesa spektrálního typu C obsahující především uhlík. Jejich hustota byla určena na 1,3 g/cm³, z čehož vyplývá jejich velká pórovitost. Mohou obsahovat hodně ledu, podobně jako komety. (foto: ESO, CC BY-SA 4.0)

<h3>Didymos: Potenciální hrozba</h3><p>Na výše zmíněný, pro Zemi potenciálně rizikový binární systém <strong>Didymos</strong> se zaměří mise NASA s názvem <strong>DART</strong> neboli Double Asteroid Redirection Test. Cíl tvoří uvedené těleso o průměru 800 metrů, respektive jeho menší průvodce <strong>Dimorphos</strong> s rozměry dosahujícími 170 metrů. DART otestuje technologie, jež by mohly v budoucnu ochránit Zemi před nebezpečnými planetkami. <strong>Půltunová sonda má odstartovat letos v červenci a k planetce dorazit v říjnu 2022. Následně jako projektil narazí rychlostí 21 600 km/h do menšího objektu</strong>. Změna dráhy měsíčku bude minimální, přesto měřitelná i ze Země. ESA by měla v roce 2024 vypustit k dvojplanetce sondu <strong>Hera</strong>, aby detailně studovala obě tělesa z oběžné dráhy. <em>(foto: NASA, Johns Hopkins APL, Steve Gribben, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Didymos: Potenciální hrozba

Na výše zmíněný, pro Zemi potenciálně rizikový binární systém Didymos se zaměří mise NASA s názvem DART neboli Double Asteroid Redirection Test. Cíl tvoří uvedené těleso o průměru 800 metrů, respektive jeho menší průvodce Dimorphos s rozměry dosahujícími 170 metrů. DART otestuje technologie, jež by mohly v budoucnu ochránit Zemi před nebezpečnými planetkami. Půltunová sonda má odstartovat letos v červenci a k planetce dorazit v říjnu 2022. Následně jako projektil narazí rychlostí 21 600 km/h do menšího objektu. Změna dráhy měsíčku bude minimální, přesto měřitelná i ze Země. ESA by měla v roce 2024 vypustit k dvojplanetce sondu Hera, aby detailně studovala obě tělesa z oběžné dráhy. (foto: NASA, Johns Hopkins APL, Steve Gribben, CC BY-SA 4.0)

<h3>Ida: S vlastním průvodcem</h3><p>Asi nejznámější planetkou s vlastním průvodcem se stala <strong>Ida</strong>, kolem níž krouží těleso o průměru 1,4 km. Idu objevil astronom <strong>Johann Palisa</strong> v září 1884, její satelit nazvaný <strong>Dactyl</strong> se však podařilo odhalit až na snímcích, které v srpnu 1993 pořídila sonda <strong>Galileo</strong> směřující k Jupiteru. Planetka má protáhlý tvar o rozměrech 59,8 × 25,4 × 18,6 km. Slunce obíhá ve vzdálenosti 2,86 au s periodou 4,84 roku. <strong>Hlavní charakteristiky obou těles napovídají, že mají společný původ. Na povrchu asteroidu leží 50–100 m silná vrstva regolitu vytvořeného při srážkách s meteority</strong>. <em>(foto: NASA, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Ida: S vlastním průvodcem

Asi nejznámější planetkou s vlastním průvodcem se stala Ida, kolem níž krouží těleso o průměru 1,4 km. Idu objevil astronom Johann Palisa v září 1884, její satelit nazvaný Dactyl se však podařilo odhalit až na snímcích, které v srpnu 1993 pořídila sonda Galileo směřující k Jupiteru. Planetka má protáhlý tvar o rozměrech 59,8 × 25,4 × 18,6 km. Slunce obíhá ve vzdálenosti 2,86 au s periodou 4,84 roku. Hlavní charakteristiky obou těles napovídají, že mají společný původ. Na povrchu asteroidu leží 50–100 m silná vrstva regolitu vytvořeného při srážkách s meteority. (foto: NASA, CC BY-SA 4.0)

<h3>Patroclus: Nerozluční bratři</h3><p>Patroclus představuje dvojici velkých asteroidů, jež společně krouží kolem Slunce. <strong>Jedná se o jedinou známou rozměrnou dvojplanetku ve skupině tzv. trójanů, tedy malých těles na dráze Jupitera</strong>. Asteroid <strong>Patroclus</strong> o průměru 127 km byl objeven 17. října 1906. Jeho zhruba stejně velkého průvodce, s odhadovaným průměrem 113 km, však astronomové odhalili až 22. září 2001. Planetky se kolem společného těžiště navzájem obkrouží jednou za 4,31 dne. Složením se podobají ledovým kometám a vědci předpokládají, že jde o pozůstatek z dob formování naší soustavy. V březnu 2023 bude dvojici zkoumat sonda <strong>Lucy</strong>, kterou chce NASA vyslat do kosmu v letošním roce. <em>(foto: W. M. Keck Observatory, Lynette Cook, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Patroclus: Nerozluční bratři

Patroclus představuje dvojici velkých asteroidů, jež společně krouží kolem Slunce. Jedná se o jedinou známou rozměrnou dvojplanetku ve skupině tzv. trójanů, tedy malých těles na dráze Jupitera. Asteroid Patroclus o průměru 127 km byl objeven 17. října 1906. Jeho zhruba stejně velkého průvodce, s odhadovaným průměrem 113 km, však astronomové odhalili až 22. září 2001. Planetky se kolem společného těžiště navzájem obkrouží jednou za 4,31 dne. Složením se podobají ledovým kometám a vědci předpokládají, že jde o pozůstatek z dob formování naší soustavy. V březnu 2023 bude dvojici zkoumat sonda Lucy, kterou chce NASA vyslat do kosmu v letošním roce. (foto: W. M. Keck Observatory, Lynette Cook, CC BY-SA 4.0)

<h3>Kleopatra: Proměnlivá psí kost</h3><p>O asteroid <strong>216 Kleopatra</strong> se astronomové zajímají už dlouho, zejména kvůli jeho velmi proměnlivé jasnosti. Planetka nezvyklého tvaru krouží kolem Slunce v centrálním regionu hlavního pásu. Roku 1880 ji objevil již zmíněný astronom <strong>Johann Palisa</strong> a o 120 let později vědci upřesnili její podobu, připomínající „psí kost“ o délce 217 km. <strong>Dva průvodci, identifikovaní v roce 2008, jsou s průměry 7 km a 9 km v porovnání s mateřským objektem natolik malí, že je připojený model neznázorňuje</strong>. Na základě měření jejich oběžných drah však odborníci určili hmotnost a hustotu Kleopatry. <em>(foto: Stephen Ostro, NASA/JPL, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Kleopatra: Proměnlivá psí kost

O asteroid 216 Kleopatra se astronomové zajímají už dlouho, zejména kvůli jeho velmi proměnlivé jasnosti. Planetka nezvyklého tvaru krouží kolem Slunce v centrálním regionu hlavního pásu. Roku 1880 ji objevil již zmíněný astronom Johann Palisa a o 120 let později vědci upřesnili její podobu, připomínající „psí kost“ o délce 217 km. Dva průvodci, identifikovaní v roce 2008, jsou s průměry 7 km a 9 km v porovnání s mateřským objektem natolik malí, že je připojený model neznázorňuje. Na základě měření jejich oběžných drah však odborníci určili hmotnost a hustotu Kleopatry. (foto: Stephen Ostro, NASA/JPL, CC BY-SA 4.0)

<h3>1999 KW4: Cvičný nepřítel</h3><p>Binární asteroid <strong>1999 KW4</strong> se skládá z hlavního tělesa o průměru 1,3 km, kolem nějž ve vzdálenosti 2,6 km oběhne jednou za 17 hodin menší průvodce o velikosti 360 m. <strong>I když uvedená planetka neznamená pro Zemi žádné riziko, vědci ji využili k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu v ochraně modré planety</strong>. Přestože srážka s 1999 KW4 nehrozí, objekt se nápadně podobá jinému binárnímu blízkozemnímu asteroidu, pojmenovanému Didymos, který by pro nás v budoucnosti již nebezpečí představovat mohl. <em>(foto: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)</em></p>

1999 KW4: Cvičný nepřítel

Binární asteroid 1999 KW4 se skládá z hlavního tělesa o průměru 1,3 km, kolem nějž ve vzdálenosti 2,6 km oběhne jednou za 17 hodin menší průvodce o velikosti 360 m. I když uvedená planetka neznamená pro Zemi žádné riziko, vědci ji využili k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu v ochraně modré planety. Přestože srážka s 1999 KW4 nehrozí, objekt se nápadně podobá jinému binárnímu blízkozemnímu asteroidu, pojmenovanému Didymos, který by pro nás v budoucnosti již nebezpečí představovat mohl. (foto: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907