Pověst o Mukačevské studni: Jak kníže Fedor Korjatovič napálil vyslance pekla?

16.05.2020 - Martina Zrostlíková

Ďábel byl sice odvěkým nepřítelem člověka, ale při zdánlivě neřešitelných úkolech se mohl snadno proměnit i ve výborného pomocníka. Za své služby však požadoval tu nejvyšší cenu – lidskou duši. Našli se ale takoví, kteří ho dokázali napálit

<p>Knížecí hrad Palanok na dobovém vyobrazení</p>

Knížecí hrad Palanok na dobovém vyobrazení


Reklama

Stalo se tak i koncem 14. století v Mukačevu, kde  kníže Fedor Korjatovič měnil svůj zastaralý hrad v moderní pevnost. Mocné sídlo již takřka stálo, chyběl však jeden nezanedbatelný detail: voda. Obyvatelé hradu se bez ní neobešli, ale přes usilovnou snahu dělníků se v hluboké studni neobjevila jediná kapka.

Kšefty s čertem

Kníže proto vypsal odměnu. Tři pytle plné zlata věnuje tomu, kdo zařídí, aby se studna konečně naplnila. Třpytivá odměna přilákala celou řadu zájemců, ale žádný z nich neuspěl. Jednoho dne se však na hradě objevil hledač, který měl na nalezení životodárné tekutiny ideální předpoklady – samotný vyslanec pekla. Ďábel, chtivý zlata, uzavřel s Korjatovičem smlouvu a ponořil se do temné studny. Po velké námaze se mu při dalším prohloubení jámy opravdu podařilo na vodu narazit. A teď, kníže, plať! 

Mukačevský vládce se ocitl v nezáviděníhodné situaci. S financemi na tom nebyl nejlépe, poněvadž většinu jeho pokladu spolkla nákladná přestavba hradu. Ďábel mu tedy dal na vybranou: Buď seženeš tři pytle zlata, a udělej to, jak uznáš za vhodné, nebo si odnesu tvou duši.

Na velikosti (ne)záleží

Ne nadarmo však Korjatovič platil za největšího chytráka široko daleko. Při pečlivém studování smlouvy narazil společně s právníky na drobný háček: slíbil sice tři pytle naplněné zlatem, ale v dohodě nikde nestálo, jak ty pytle mají být velké! Knížeti tato zdánlivá maličkost nahrála na smeč. Dal ušít tři titěrné pytlíčky, do nichž se vešel jeden jediný dukát, a ty pak čertovi velkoryse předal.

TIP: Až bude české zemi nejhůř: Nejstarší verze pověsti o Blanických rytířích

Satan se rozzuřil: co má tahle komedie u všech jeho příbuzných znamenat? Kníže mu ale ukázal smlouvu, která zněla tři pytle naplněné zlatem. O jejich velikosti v listině nestálo ani slovo... Čertovi došlo, že byl při podpisu dokumentu poněkud neopatrný a tím, že si jej důkladně nepročetl, udělal vážnou chybu; Korjatovič své závazky vůči němu dodržel do puntíku. Pekelník pochopil, že některé obchodní partnery z řad lidí není radno podceňovat a že tentokrát prohrál. Vztekle zařval, popadl měšce s výdělkem, skočil do studny a už se nikdy neukázal. Snad jen o rachotivých zvucích, které se čas od času linou ze studny dodnes, lidé tvrdili, že jde o ozvěnu satanášových hrozivých kleteb.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907