Experiment BioRock na palubě ISS ověřil schopnosti pozemských bakteriích „těžit“ cenné prvky v prostředí s nízkou gravitací
Pozemští těžaři už dávno využívají služeb mikroorganizmů, při takzvané biotěžbě. Mikrobi úspěšně pomáhají například při těžbě mědi nebo zlata. Biotěžba bývá praktická a úsporná na zdroje, takže není divu, že upoutala pozornost vesmírných těžařů. Zatím ale nebylo moc jasné, jak si pozemské mikroorganismy povedou ve vesmíru, na místech, kde mohou panovat velmi odlišné podmínky od Země.
Evropská kosmická agentura ESA nedávno uspořádala experiment BioRock, jehož cílem bylo otestovat schopnosti „mikrobiálních“ horníků ve vesmírném prostoru. Experiment proběhl během tří týdnů v létě 2019, na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Zúčastnily se ho tři druhy bakterií, které se na Zemi vyskytují v horninách a mají schopnost je měnit.
Bakterie Sphingomonas desiccabilis, Bacillus subtilis a Cupriavidus metallidurans měly za úkol „těžit“ 14 různých prvků vzácných zemin z připravené horniny, v prostředí mikrogravitace a gravitace odpovídající planetě Mars. Ve speciálních mini bioreaktorech byly umístěné vzorky čedičové horniny, tedy materiálu z vychladlé lávy, který je běžný nejen na Zemi, ale i na Měsíci a Marsu.
TIP: Astronauti na ISS testují řasový bioreaktor, který vyrábí kyslík i jídlo
Bakterie Bacillus subtilis jsou sice velmi odolné, ale v experimentu se jejich schopnost extrahovat prvky vzácných zemin v prostředí s nízkou gravitací snížila. Cupriavidus metallidurans „těžil“ prvky vzácných zemin stejně jako to na Zemi zvládají nebiologické procesy. Ale bakterie Sphingomonas desiccabilis si jako jediné z testovaných vedly velmi dobře ve všech třech úrovních gravitace. Jak se zdá, vesmírní těžaři mohou s těmito bakteriemi počítat.
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)