Pozitiva globálního oteplení: Teplo svišťům svědčí

24.01.2017 - Zuzana Teličková

Globální oteplení nemusí mít vždy jen negativní dopad a některá zvířata je vítají. Například svišť břichožlutý (Marmota flaviventris) žijící v americkém státě Colorado si změnu klimatu může jen pochvalovat

Teplo mu nevadí -<p>Zatímco některé druhy globálním oteplováním trpí, svišť břichožlutý (<em>Marmota flaviventris</em>) si na teplo rozhodně nemůže stěžovat</p>
Teplo mu nevadí -

Zatímco některé druhy globálním oteplováním trpí, svišť břichožlutý (Marmota flaviventris) si na teplo rozhodně nemůže stěžovat


Reklama

Zdá se být jednoznačné, že dobré prospívání svištích kolonií má na svědomí oteplující se klima, díky němuž přichází jaro vždy o něco dříve. Svišti přezimují od září do dubna a přitom shodí asi 40 procent své váhy. Čím tlustší jsou v době předcházející zimnímu spánku, tím je pravděpodobnější, že zimu přežijí a budou mít na jaře mláďata. Když jaro přijde dřív, svišti během hibernace tolik nezhubnou, jsou odolnější a lépe se rozmnožují. Navíc mají delší dobu na to, aby si vytvořili cenné tukové zásoby. Také mláďata přicházejí na svět dříve a mají víc času vyrůst a zesílit, než přijde první zima.

TIP: Jedovatý jídelníček zachraňuje kunovce aneb Boj proti nebezpečným ropuchám

„V posledních letech jsou svišti na začátku zimního období v lepší kondici a na jeho konci jsou zdravější,“ říká Daniel Blumstein z University of California. Environmentalisté podobné studie vítají, neboť ukazují, jaký dopad může mít globální oteplení na jednotlivé živočišné druhy. Kromě brzkého jara podle nich mohou hrát svou roli také polynenasycené tuky. Mají-li jich svišti v potravě dostatek, dokážou během hibernace víc snížit svoji tělesnou teplotu a podkožní tuk jim tolik neubývá.

Kondici svištů může ale ovlivňovat také změna rostlinstva v Coloradu. Větší množství podkožního tuku u svišťů každopádně vysvětluje současný růst populace, který započal již kolem roku 2000. Brzy však může dojít k dalšímu zvratu. „Léto v této oblasti by podle předpovědí mělo být delší a sušší,“ říká Blumstein, „a v minulosti způsobila sucha kolaps mnoha populací.“

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907