Pozitivní důsledek oteplování: Sibiř se stane lépe obyvatelnou

10.06.2019 - Stanislav Mihulka

Globální oteplování mění Sibiř z království mrazu a sněhu na přívětivou krajinu. V příštích 50 letech by zde mohlo žít až 500× více lidí


Reklama

Globální oteplování mění klima na mnoha místech planety. Kdysi více či méně úrodná místa se stávají nehostinnou pustinou, jako například centrální Afrika nebo Florida. V jiných částech světa naopak klima mění dříve neobyvatelná místa v potenciálně úrodné kraje. Týká se to například Sibiře, kde jsou v současnosti ohromné rozlohy země osídlené jen velice malým počtem lidí.

V současnosti je Sibiř krajinou porostlou především jehličnatými stromy, po dlouhou část roku zasypanou sněhem. Panují zde velmi nízké teploty, které jsou dokonce nižší, než v polárních oblastech. Průměrná teplota na Sibiři se v lednu pohybuje pod –10 °C, ve vnitrozemí padá až k –45 °C. V Ojmjakonu nebo Verchojansku ale mohou teploty spadnout i pod –70 °C. Letní průměry se pohybují okolo nuly. Podle studie ruských vědců by se to ale v následujících letech mohlo rychle změnit. Na Sibiři bude mnohem přívětivější klima.

TIP: Nesmrtelní mikrobi ze Sibiře: Jak velkou hrozbu představují tisíce let zmražené viry?

Oteplování Sibiře přináší řadu obav. Roztáváním věčně zmrzlé půdy, čili permafrostu, se mění stabilita podloží, což ohrožuje silnice, železnice i budovy. Ze sibiřské půdy se do atmosféry uvolňuje množství metanu a jedovaté rtuti. Vědci ale zároveň předpokládají, že by se díky postupujícím klimatickým změnám mohla populace Sibiře do roku 2080 zvýšit o astronomických 500 procent.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Public Domain

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907