Nesmrtelní mikrobi ze Sibiře: Jak velkou hrozbu představují tisíce let zmražené viry?

30.03.2019 - Vladimír Socha

V hlubinách sibiřského permafrostu vědci objevili bakterie, které obývaly Zemi dřív než nejstarší zástupci druhu Homo sapiens. Společnost jim dělaly viry, jež navíc po rozmrazení ožily

<p>Stáří aktinomycet objevených v sibiřském permafrostu odborníci odhadují mezi 400 000 a 600 000 lety.</p>

Stáří aktinomycet objevených v sibiřském permafrostu odborníci odhadují mezi 400 000 a 600 000 lety.


Reklama

Některé živé organismy jako by měly patent na nesmrtelnost: Želvy se dožívají věku až kolem 200 let, paryby zvládnou i přes 300 a jistým měkkýšům nedělá problém přetrvat více než půl tisíciletí. Ještě většími přeborníky v dlouhověkosti jsou však stromy, u nichž se v některých případech měří věk dokonce na celá tisíciletí. 

Starší než člověk

Přesto existují formy života, pro které představují tisícovky let jen pouhý okamžik. Jedná se o miniaturní mikroby, kteří byli objeveni v sibiřském permafrostu (viz Věčně zamrzlá země) v roce 2014, a rozhodně nejsou jen „těsnými“ rekordmany – například borovici dlouhověkou s nejvyšším ověřeným stářím 5 068 let překonávají stonásobně. Přesnější zařazení těchto Metuzalémů živého světa zní aktinomycety: Jedná se o bakterie tvořící součást půdních společenstev, které se účastní rozkládání organických látek, napomáhají koloběhu uhlíku a podílejí se na tvorbě humusu

O tom, že se ve zmrzlých ekosystémech sibiřského permafrostu mohou nacházet různé extrémně staré a dosud živé formy organismů, vědci věděli. Nicméně stáří 400 000 až 600 000 let naměřené u objevených aktinomycet vyrazilo dech i otrlým badatelům: Zmíněné bakterie byly totiž živé už v době, kdy ještě neexistovali srstnatí mamuti nebo nejstarší zástupci druhu Homo sapiens. Dokonce ani člověk neandertálský ještě nemusel žít, protože jeho nejstarší fosilní pozůstatky jsou datovány asi do doby před 450 tisíciletími.

Tisíce let spánku

Aktinomycety však nejsou jediným pokladem, který pomyslná sibiřská „lednička“ vydala. Z její zmrzlé půdy byl vysvobozen také dosud největší známý virus, který dostal jméno Pithovirus sibericum. Jeho virová částice (virion) měří 1,5 mikrometru, takže je o celou polovinu větší než druhý největší známý virus z čeledi pandoraviridae a běžné viry překonává ještě mnohem více. Stáří tohoto mikroorganismu činí asi 30 000 let, takže pamatuje zlaté časy huňatých mamutů z poslední doby ledové.

TIP: Konec lidstva 5× jinak: Vyhladí nás geneticky upravené viry?

Virus byl objeven v mrtvých tělech měňavek uchovaných v sedimentech z období pleistocénu (zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionu let), které ležely zakonzervované pod 30 metry promrzlé půdy. Vzhledem k tomu, že po rozmrazení začal být opět aktivní, objevily se obavy, že roztávající a civilizací mechanicky rozrušovaný permafrost může představovat nebezpečí pro celou lidskou populaci. Obří viry jsou sice pro člověka neškodné, ale existuje možnost, že by nějaký dosud neznámý agresivní druh mohl být v budoucnu takto aktivován a „vypuštěn“ do světa. Ať už se podobného scénáře máme obávat nebo jej s klidem zamítnout, jedno je jisté: Sibiřský permafrost ještě zdaleka neodhalil všechna svá tajemství, a tak se může lidstvo nejspíš nač těšit i v příštích letech a desetiletích. 

Věčně zmrzlá země

Permafrost je věčně zmrzlá půda, jejíž teplota nestoupá nad hranici -5 °C. Vyskytuje se proto obvykle kolem pólů a v oblastech s vysokou nadmořskou výškou: Největší pozemská permafrostová oblast se nachází na Tibetské náhorní plošině – její rozloha činí 1,3 milionu km². Pro srovnání, sibiřský permafrost se rozkládá na „pouhých“ 255 tisících km². Během poslední doby ledové, která se odehrála před 26 500 lety, však zamrzlé území zabíralo podstatně větší část planety. V Evropě sahala permanentně zmrzlá půda zřejmě až do úrovně maďarského Szegedu. Asie byla zamrzlá po čínské město Čchang-čchun a Severní Ameriku pokrývala ledová půda až k hranicím Iowy.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907