Pozůstatky katastrof: Divukrásné zbytky po explozích supernov

19.11.2020 - František Martinek

Výbuchy supernov patří mezi nejpůsobivější události v kosmu. Z hmotné stálice zbude nepozorovatelná neutronová hvězda nebo černá díra a úchvatná plynná obálka, jež se rozpíná

<h3>Populární Krabí mlhovina</h3><p>Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří <strong>Krabí mlhovina</strong> (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. <strong>Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky</strong>. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.</p>

Populární Krabí mlhovina

Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří Krabí mlhovina (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.

<h3>Rentgenová Cassiopeia A</h3><p><strong>Cassiopeia A</strong> patří k nejlépe studovaným pozůstatkům supernov a leží 11 tisíc světelných roků od Země. Útvar s rozptýlenými chemickými prvky je s teplotou několika milionů stupňů velmi horký a svítí převážně v oboru rentgenového záření, které detekovala Chandra X-ray Observatory. Snímek ukazuje rozmístění prvků po explozi: Křemíku odpovídá červená barva, síře žlutá, vápníku zelená a železu fialová. <strong>Při výbuchu se uvolnilo železo v ekvivalentu 70 tisíc hmotností Země, křemík odpovídající jejímu 20násobku a kyslík představující asi trojnásobek hmotnosti Slunce</strong>.</p>

Rentgenová Cassiopeia A

Cassiopeia A patří k nejlépe studovaným pozůstatkům supernov a leží 11 tisíc světelných roků od Země. Útvar s rozptýlenými chemickými prvky je s teplotou několika milionů stupňů velmi horký a svítí převážně v oboru rentgenového záření, které detekovala Chandra X-ray Observatory. Snímek ukazuje rozmístění prvků po explozi: Křemíku odpovídá červená barva, síře žlutá, vápníku zelená a železu fialová. Při výbuchu se uvolnilo železo v ekvivalentu 70 tisíc hmotností Země, křemík odpovídající jejímu 20násobku a kyslík představující asi trojnásobek hmotnosti Slunce.

<h3>Nejmladší v Galaxii</h3><p>Deformovaný pozůstatek po výbuchu supernovy s označením <strong>W49B</strong> zřejmě ve svém středu ukrývá černou díru. <strong>Jeho stáří astronomové odhadují na pouhých tisíc let, a může se tak jednat o nejmladší objekt svého typu v Galaxii.</strong> Snímek vznikl kombinací rentgenového záření detekovaného družicí Chandra (modrá a zelená barva), rádiových vln zachycených radioteleskopem Very Large Array (růžová) a infračerveného záření zaznamenaného na Palomar Observatory (žlutá). W49B dělí od Země 26 tisíc světelných let a z rozložení vytvořených prvků vyplývá, že u něj došlo k asymetrické explozi.</p>

Nejmladší v Galaxii

Deformovaný pozůstatek po výbuchu supernovy s označením W49B zřejmě ve svém středu ukrývá černou díru. Jeho stáří astronomové odhadují na pouhých tisíc let, a může se tak jednat o nejmladší objekt svého typu v Galaxii. Snímek vznikl kombinací rentgenového záření detekovaného družicí Chandra (modrá a zelená barva), rádiových vln zachycených radioteleskopem Very Large Array (růžová) a infračerveného záření zaznamenaného na Palomar Observatory (žlutá). W49B dělí od Země 26 tisíc světelných let a z rozložení vytvořených prvků vyplývá, že u něj došlo k asymetrické explozi.

<h3>Prstenec v sousedství</h3><p>Nové snímky získané dalekohledem ESO/VLT odhalují oblast v Malém Magellanově oblaku: Nápadný prstenec plynu, v systému známém pod katalogovým označením <strong>1E 0102.2-7219</strong>, se pomalu rozpíná uprostřed lokality plné rychle se pohybujících filamentů plynu a prachu. <strong>Původní hvězda explodovala před dvěma tisíci roky a astronomové identifikovali obtížně zachytitelný hvězdný objekt, osamocenou neutronovou stálici</strong>. Supernova po sobě zanechala změť horkého prachu a plynu, jež představuje klíč k distribuci těžších chemických prvků do okolí.</p>

Prstenec v sousedství

Nové snímky získané dalekohledem ESO/VLT odhalují oblast v Malém Magellanově oblaku: Nápadný prstenec plynu, v systému známém pod katalogovým označením 1E 0102.2-7219, se pomalu rozpíná uprostřed lokality plné rychle se pohybujících filamentů plynu a prachu. Původní hvězda explodovala před dvěma tisíci roky a astronomové identifikovali obtížně zachytitelný hvězdný objekt, osamocenou neutronovou stálici. Supernova po sobě zanechala změť horkého prachu a plynu, jež představuje klíč k distribuci těžších chemických prvků do okolí.

<h3>Vykreslená Tychonova supernova</h3><p>Supernova <strong>SN 1572</strong> vybuchla v roce 1572 a zprávu o jejím pozorování podal mimo jiné <strong>Tycho Brahe</strong>, jehož jméno vzniklá mlhovina nese. <strong>Podrobně ji astronomové studovali například v oboru rentgenového záření, kde vzhledem k vysokým teplotám v řádu milionů stupňů září nejvíc</strong>. Na snímku lze spatřit strukturu jasných shluků plynu a slabě svítících oblastí. Barevné skvrny představují místa s různou teplotou, tvořená rozličnými prvky: Červená značí plynný křemík, jenž se od nás vzdaluje, modrá naopak páry téhož prvku, které se přibližují.</p>

Vykreslená Tychonova supernova

Supernova SN 1572 vybuchla v roce 1572 a zprávu o jejím pozorování podal mimo jiné Tycho Brahe, jehož jméno vzniklá mlhovina nese. Podrobně ji astronomové studovali například v oboru rentgenového záření, kde vzhledem k vysokým teplotám v řádu milionů stupňů září nejvíc. Na snímku lze spatřit strukturu jasných shluků plynu a slabě svítících oblastí. Barevné skvrny představují místa s různou teplotou, tvořená rozličnými prvky: Červená značí plynný křemík, jenž se od nás vzdaluje, modrá naopak páry téhož prvku, které se přibližují.

<h3>S první známkou neutrin</h3><p>Jednu z nejmladších supernov pozorovali astronomové ve Velkém Magellanově oblaku v roce 1987, proto nese označení <strong>SN 1987A</strong>. Šlo o první supernovu viditelnou pouhýma očima po dlouhé době. Vzhledem k malé vzdálenosti od Země představovala vhodný objekt k detailnímu studiu. Nutno říct, že jejímu světlu trvalo 168 tisíc roků, než k nám dorazilo. <strong>Právě u SN 1987A vědci poprvé zaznamenali vyzářená neutrina a loni pomocí soustavy radioteleskopů ALMA</strong> určili v pozůstatku po explozi jasnější oblast, kde by se mohla ukrývat neutronová hvězda – zbytek vybuchlé stálice.</p>

S první známkou neutrin

Jednu z nejmladších supernov pozorovali astronomové ve Velkém Magellanově oblaku v roce 1987, proto nese označení SN 1987A. Šlo o první supernovu viditelnou pouhýma očima po dlouhé době. Vzhledem k malé vzdálenosti od Země představovala vhodný objekt k detailnímu studiu. Nutno říct, že jejímu světlu trvalo 168 tisíc roků, než k nám dorazilo. Právě u SN 1987A vědci poprvé zaznamenali vyzářená neutrina a loni pomocí soustavy radioteleskopů ALMA určili v pozůstatku po explozi jasnější oblast, kde by se mohla ukrývat neutronová hvězda – zbytek vybuchlé stálice.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Noční můry, spojené s hrůznými pocity, se dostavují zpravidla ve „snové“ fázi REM spánku a po probuzení si je člověk jasně pamatuje.

Zajímavosti

Rozhraní se dvěma soustavami elektrod čte signály mozkových buněk a překládá představy pacienta o psaní do skutečného textu na obrazovce počítače.

Věda

Německé nacistické jednotky vjíždějící 15. března 1939 do Brna, ve kterém žilo v té době přes 50 000 Němců.

Historie
Vesmír
Revue

Každý večer samice pravidelně vylezla s mláďaty téměř ve stejnou dobu. Postupem času jim dávala větší a větší volnost.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907