Pozůstatky katastrof: Divukrásné zbytky po explozích supernov

19.11.2020 - František Martinek

Výbuchy supernov patří mezi nejpůsobivější události v kosmu. Z hmotné stálice zbude nepozorovatelná neutronová hvězda nebo černá díra a úchvatná plynná obálka, jež se rozpíná

<h3>Populární Krabí mlhovina</h3><p>Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří <strong>Krabí mlhovina</strong> (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. <strong>Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky</strong>. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.</p>

Populární Krabí mlhovina

Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří Krabí mlhovina (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.

<h3>Rentgenová Cassiopeia A</h3><p><strong>Cassiopeia A</strong> patří k nejlépe studovaným pozůstatkům supernov a leží 11 tisíc světelných roků od Země. Útvar s rozptýlenými chemickými prvky je s teplotou několika milionů stupňů velmi horký a svítí převážně v oboru rentgenového záření, které detekovala Chandra X-ray Observatory. Snímek ukazuje rozmístění prvků po explozi: Křemíku odpovídá červená barva, síře žlutá, vápníku zelená a železu fialová. <strong>Při výbuchu se uvolnilo železo v ekvivalentu 70 tisíc hmotností Země, křemík odpovídající jejímu 20násobku a kyslík představující asi trojnásobek hmotnosti Slunce</strong>.</p>

Rentgenová Cassiopeia A

Cassiopeia A patří k nejlépe studovaným pozůstatkům supernov a leží 11 tisíc světelných roků od Země. Útvar s rozptýlenými chemickými prvky je s teplotou několika milionů stupňů velmi horký a svítí převážně v oboru rentgenového záření, které detekovala Chandra X-ray Observatory. Snímek ukazuje rozmístění prvků po explozi: Křemíku odpovídá červená barva, síře žlutá, vápníku zelená a železu fialová. Při výbuchu se uvolnilo železo v ekvivalentu 70 tisíc hmotností Země, křemík odpovídající jejímu 20násobku a kyslík představující asi trojnásobek hmotnosti Slunce.

<h3>Nejmladší v Galaxii</h3><p>Deformovaný pozůstatek po výbuchu supernovy s označením <strong>W49B</strong> zřejmě ve svém středu ukrývá černou díru. <strong>Jeho stáří astronomové odhadují na pouhých tisíc let, a může se tak jednat o nejmladší objekt svého typu v Galaxii.</strong> Snímek vznikl kombinací rentgenového záření detekovaného družicí Chandra (modrá a zelená barva), rádiových vln zachycených radioteleskopem Very Large Array (růžová) a infračerveného záření zaznamenaného na Palomar Observatory (žlutá). W49B dělí od Země 26 tisíc světelných let a z rozložení vytvořených prvků vyplývá, že u něj došlo k asymetrické explozi.</p>

Nejmladší v Galaxii

Deformovaný pozůstatek po výbuchu supernovy s označením W49B zřejmě ve svém středu ukrývá černou díru. Jeho stáří astronomové odhadují na pouhých tisíc let, a může se tak jednat o nejmladší objekt svého typu v Galaxii. Snímek vznikl kombinací rentgenového záření detekovaného družicí Chandra (modrá a zelená barva), rádiových vln zachycených radioteleskopem Very Large Array (růžová) a infračerveného záření zaznamenaného na Palomar Observatory (žlutá). W49B dělí od Země 26 tisíc světelných let a z rozložení vytvořených prvků vyplývá, že u něj došlo k asymetrické explozi.

<h3>Prstenec v sousedství</h3><p>Nové snímky získané dalekohledem ESO/VLT odhalují oblast v Malém Magellanově oblaku: Nápadný prstenec plynu, v systému známém pod katalogovým označením <strong>1E 0102.2-7219</strong>, se pomalu rozpíná uprostřed lokality plné rychle se pohybujících filamentů plynu a prachu. <strong>Původní hvězda explodovala před dvěma tisíci roky a astronomové identifikovali obtížně zachytitelný hvězdný objekt, osamocenou neutronovou stálici</strong>. Supernova po sobě zanechala změť horkého prachu a plynu, jež představuje klíč k distribuci těžších chemických prvků do okolí.</p>

Prstenec v sousedství

Nové snímky získané dalekohledem ESO/VLT odhalují oblast v Malém Magellanově oblaku: Nápadný prstenec plynu, v systému známém pod katalogovým označením 1E 0102.2-7219, se pomalu rozpíná uprostřed lokality plné rychle se pohybujících filamentů plynu a prachu. Původní hvězda explodovala před dvěma tisíci roky a astronomové identifikovali obtížně zachytitelný hvězdný objekt, osamocenou neutronovou stálici. Supernova po sobě zanechala změť horkého prachu a plynu, jež představuje klíč k distribuci těžších chemických prvků do okolí.

<h3>Vykreslená Tychonova supernova</h3><p>Supernova <strong>SN 1572</strong> vybuchla v roce 1572 a zprávu o jejím pozorování podal mimo jiné <strong>Tycho Brahe</strong>, jehož jméno vzniklá mlhovina nese. <strong>Podrobně ji astronomové studovali například v oboru rentgenového záření, kde vzhledem k vysokým teplotám v řádu milionů stupňů září nejvíc</strong>. Na snímku lze spatřit strukturu jasných shluků plynu a slabě svítících oblastí. Barevné skvrny představují místa s různou teplotou, tvořená rozličnými prvky: Červená značí plynný křemík, jenž se od nás vzdaluje, modrá naopak páry téhož prvku, které se přibližují.</p>

Vykreslená Tychonova supernova

Supernova SN 1572 vybuchla v roce 1572 a zprávu o jejím pozorování podal mimo jiné Tycho Brahe, jehož jméno vzniklá mlhovina nese. Podrobně ji astronomové studovali například v oboru rentgenového záření, kde vzhledem k vysokým teplotám v řádu milionů stupňů září nejvíc. Na snímku lze spatřit strukturu jasných shluků plynu a slabě svítících oblastí. Barevné skvrny představují místa s různou teplotou, tvořená rozličnými prvky: Červená značí plynný křemík, jenž se od nás vzdaluje, modrá naopak páry téhož prvku, které se přibližují.

<h3>S první známkou neutrin</h3><p>Jednu z nejmladších supernov pozorovali astronomové ve Velkém Magellanově oblaku v roce 1987, proto nese označení <strong>SN 1987A</strong>. Šlo o první supernovu viditelnou pouhýma očima po dlouhé době. Vzhledem k malé vzdálenosti od Země představovala vhodný objekt k detailnímu studiu. Nutno říct, že jejímu světlu trvalo 168 tisíc roků, než k nám dorazilo. <strong>Právě u SN 1987A vědci poprvé zaznamenali vyzářená neutrina a loni pomocí soustavy radioteleskopů ALMA</strong> určili v pozůstatku po explozi jasnější oblast, kde by se mohla ukrývat neutronová hvězda – zbytek vybuchlé stálice.</p>

S první známkou neutrin

Jednu z nejmladších supernov pozorovali astronomové ve Velkém Magellanově oblaku v roce 1987, proto nese označení SN 1987A. Šlo o první supernovu viditelnou pouhýma očima po dlouhé době. Vzhledem k malé vzdálenosti od Země představovala vhodný objekt k detailnímu studiu. Nutno říct, že jejímu světlu trvalo 168 tisíc roků, než k nám dorazilo. Právě u SN 1987A vědci poprvé zaznamenali vyzářená neutrina a loni pomocí soustavy radioteleskopů ALMA určili v pozůstatku po explozi jasnější oblast, kde by se mohla ukrývat neutronová hvězda – zbytek vybuchlé stálice.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Křídový pták Falcatakely forsterae.

Věda

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.

Historie

Stávající vesmírná smlouva zakazuje použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Průzkum vesmíru, Měsíce a jiných nebeských těles by měl být motivován výhradně mírovými účely.

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pod ochranou rodiny

Vorvani obrovští (Physeter macrocephalus) oplývají vysokou inteligencí a jsou obdařeni vyvinutým sociálním cítěním. Jestliže je některý vorvaň napaden, útočník je vzápětí vystaven nemilosrdnému zásahu dalších členů rodinného klanu. Například když se do nebezpečí dostane mládě ohrožované kosatkami nebo žraloky, vyšle signál a ostatní vorvani ihned připlavou. Utvoří kolem ohroženého jedince kruh, přičemž jejich hlavy směřují dovnitř a nebezpečné ocasy jsou připraveny uštědřit útočníkům smrtelnou ránu.

Příroda

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907