Praha bojující: Před 75 lety vypuklo v Praze povstání proti nacistům (1)

05.05.2020 - Vladimír Černý

Pražským povstáním v květnu 1945 vyvrcholil český domácí odboj proti nacistické okupaci. Během čtyř dnů těžkých bojů zahynulo několik tisíc lidí a na obou stranách docházelo k četným masakrům civilistů

<p>V odpoledních hodinách 5. května začaly v ulicích Prahy vyrůstat první barikády. Na snímku barikáda v Železné ulici.</p>

V odpoledních hodinách 5. května začaly v ulicích Prahy vyrůstat první barikády. Na snímku barikáda v Železné ulici.


Reklama

Hlavní město Praha připomínalo počátkem května 1945 parní kotel před výbuchem. V ulicích panovalo zjevné napětí a nikdo si nebyl jist tím, co mohou přinést nejbližší dny. Z poslechu zahraničního rozhlasu vyplývalo, že Rudá armáda již bojuje v samotném centru Berlína a jednotky americké armády pronikly na území západních Čech. Narůstaly také aktivity domácího odboje, i když byly ilegální organizace těžce postiženy předchozími zatýkacími akcemi gestapa a trpěly nedostatkem zbraní.

Ve dnech 29. a 30. dubna tajně vznikl koordinační odbojový orgán Česká národní rada (dále jen ČNR), kde získali rozhodující slovo komunisté a sociální demokraté. Zasedali každý den a věnovali se přípravám povstání. Nebyla to však jediná odbojová organizace v Praze a existovaly i další, které se také zabývaly podobnými plány. Nacisté dobře chápali význam hlavního města protektorátu, takže již v dubnu začali Prahu opevňovat. Na Petříně, v Kinského zahradě a na Letenské pláni se objevily dělostřelecké palposty, řada ulic se připravovala k zatarasení a v plánu také bylo zničení všech mostů přes Vltavu. Ve snaze udržet klid prohlásila nová německá vláda admirála Karla Dönitze Prahu za lazaretní město.

Povstání začíná

Přes snahy získat politickou převahu se ČNR nestala orgánem s celonárodní autoritou a povstání v pražských ulicích vypuklo spontánně, bez ohledu na plány českých politiků a vojáků. V pátek 4. května odpoledne začali Pražané hromadně odstraňovat německé nápisy, firemní štíty a dvojjazyčné orientační tabule. V ulicích se shromažďovali lidé, kteří diskutovali o situaci. Prodavači v obchodech odmítali brát německé marky a průvodčí v tramvajích hlásili názvy stanic jen v češtině.

K vážné události došlo na třídě Krále Jiřího ve Vršovicích, kde se shromáždil dav u místní školy. Ta sloužila jako karanténní stanice pro vězně z koncentračních táborů v Dachau a Buchenwaldu a jejich zubožený stav vyvolával u přítomných lítost a rozhořčení. Atmosféra houstla a lidé roztrhali nacistickou vlajku zavěšenou na škole. Jeden z přihlížejících členů SS chtěl zjednat pořádek a vytáhl zbraň, ale přítomný protektorátní policista jej zastřelil a usmrtil i jednoho odbojáře, kterého omylem považoval za agenta gestapa. Byli to první mrtví v Praze.

V nočních hodinách se pak po městě začaly ozývat ojedinělé výstřely a ráno 5. května zahájil hlasatel rozhlasu Zdeněk Mančal ranní program provokativním českoněmeckým hlášením „je sechs hodin“. Lidem se to líbilo a od osmi už mluvil pouze česky. Policejní prezident Weidermann potom sice vydal zákaz shromažďování v ulicích a odstraňování německých nápisů, na obyvatelstvo hlavního města to ale zapůsobilo přesně opačně.

V ulicích čím dál víc Pražanů vyvolávalo hesla „Ať žije prezident Beneš“, „Ať žije republika, ať žije svoboda“ a podobně. Na budovách se objevily dosud přísně zakázané československé prapory i vlajky spojeneckých mocností. Místy začalo odzbrojování německých a maďarských vojáků a povstalci se zmocňovali jejich zbraní. Na povstaleckou stranu přešla protektorátní policie a příslušníci tzv. vládního vojska.

Město v ohni

Šest let nacistického teroru Pražany těžce poznamenalo a nyní si chtěli vyřídit účty se všemi nacisty a kolaboranty. Ti byli na ulicích stále častěji napadáni a někteří ubiti k smrti. Zprvu překvapené jednotky německé armády, policie a oddílů SS však začaly podnikat protiúdery a obětí postupně přibývalo.

K prvnímu většímu střetnutí došlo u budovy rozhlasu na Vinohradské třídě, odkud 5. května ve 12.36 zazněla zpráva: „Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, dostavte se ihned do budovy Českého rozhlasu! Esesáci nás chtějí vyvraždit! Přijďte nám na pomoc! Přijďte ihned!“ Následně vyrazily do boje tisíce lidí, mnozí doslova s holýma rukama. Proto bylo nutné získat zbraně především odzbrojovacími akcemi a na mnoha místech se skutečně Němci nechali odzbrojit bez problémů. Jejich odpor ale postupně sílil a boj probíhal zejména o rozhlasovou budovu, kde museli povstalci likvidovat tvrdou obranu esesáků poschodí za poschodím. Nakonec však Němci kapitulovali a rozhlas byl celý v českých rukou.

Na Pařížské třídě se objevily německé tanky a ostřelovaly Staroměstské náměstí. Wehrmacht a příslušníci SS útočili ale i na jiných místech. V odpoledních hodinách 5. května začaly v ulicích Prahy vyrůstat první barikády. Lidé používali k jejich stavbě vše, co jim přišlo pod ruku, od převrácených tramvajových vozů přes staré skříně po popelnice.

Pokračování: Praha bojující: Před 70 lety vypuklo v Praze povstání proti nacistům (2)

Nacisté odpověděli leteckými údery, které prováděly letouny Messerschmitt Me 262 startující z ruzyňského letiště. Výbuch bomby shozené z letadla na barikádu ve Šlikově ulici v Břevnově usmrtil 16 civilistů. Hlavním problémem bylo, že všechny akce povstalců probíhaly živelně a neřídil je žádný velitelský orgán. Proto zahájilo svou činnost vojenské velitelství Bartoš v čele s brigádním generálem Karlem Kutlvašrem, které sídlilo v Bartolomějské ulici. Jako politické vedení se potom do čela povstání snažila protlačit ČNR, ale v nepřehledné situaci bylo těžké prosadit nějakou autoritu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907