Pražské stopy Marie Terezie: Co zanechala městu „tchyně Evropy"?

26.04.2019 - Josef Veselý

Historie Marii Terezii právem považuje za jednu z nejsilnějších vladařek Evropy. Jaké stopy zanechala její vláda v Praze?

<p>Práce na přestavbě Ústavu šlechtičen trvaly od 16. září 1753 do 7.prosince 1756, i když ke slavnostnímu otevření došlo již koncem roku 1755.</p>

Práce na přestavbě Ústavu šlechtičen trvaly od 16. září 1753 do 7.prosince 1756, i když ke slavnostnímu otevření došlo již koncem roku 1755.


Reklama

Pražský ústav šlechtičen, nesoucí jméno habsburské panovnice, byl založen roku 1755 a jeho první představenou se stala dcera císařovny, arcivévodkyně Marie Anna Habsbursko-Lotrinská (1738–1789). Nadace, fundovaná výnosy statků Karlštejn, Miličín a Troja, sloužila k zaopatření vždy třiceti osiřelých nebo ovdovělých aristokratických dam.

Ústav šlechtičen

Režim ústavu byl poměrně liberální. Ženy (či dívky) se mohly po libovolné době vdát, odejít do kláštera nebo žít v Praze až do své smrti. Podmínky pro přijetí do ústavu byly minimální, tedy s jednou výjimkou. Před přijetím se po šlechtičnách požadovalo prokázat urozený původ do šestnáctého kolena. Nový ústav dostal do vínku reprezentativní budovu, kterou adaptoval slavný architekt Anselm Lurago z renesančního Rožmberského paláce v jihovýchodním křídle Pražského hradu. 

Vzápětí byla odstartována velkorysá přestavba celého sídla českých králů. Podnět k ní dala osobně císařovna. Českému guberniu sdělila: „Náš královský residenční zámek v našem českém městě Praze dávám změnit, zařídit k pohodlnému bydlení a vybudovat.“

TIP: Úspěchy a selhání hrdé panovnice: Jak se dařilo Marii Terezii na trůně?

Peníze získala mimo jiné od pražského arcibiskupa Gustava Mořice Manderscheida. Pan arcibiskup snad ani tak štědrý nebyl, ale zkompromitoval se v době okupace Prahy bavorsko-francouzskými vojsky a chtěl zřejmě tuto skvrnu ve svých kádrových materiálech vymazat. 

Přestavby Hradu, jež pokračovala až do roku 1775, se ujal vídeňský dvorní architekt Niccolo Paccassi. Vtiskl pražské dominantě pečeť monumentálního a strohého klasicismu. Dnes si už jenom málokdo uvědomuje, že Hradčany vděčí za svůj vzhled panovnici, která jinak Prahu příliš v lásce neměla. Tereziánský Hrad dnes patří k českému hlavnímu městu stejně neodmyslitelně jako třeba Mozartova hudba. Ani nám nepřijde, že oboje k nám vlastně přišlo z Rakous. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907