Přechozená chřipka: V krajním případě můžete dát všanc i svůj život

08.02.2020 - Jan Filip Sýkora

„Já vím, že se necítíš dobře, ale blíží se termín odevzdání projektu, a bez tebe to nezvládneme!“ Také v práci slýcháte podobné řeči? Pokud ano, zvažte, jestli pro vás zdraví není přece jen cennější. Přecházením nemoci si totiž můžete vážně ublížit

<p>Při přecházení chřipky můžete v krajním případě dát všanc svůj život.</p>

Při přecházení chřipky můžete v krajním případě dát všanc svůj život.


Reklama

Chřipka je jedním z nejčastějších onemocnění zimní sezóny v našich krajích a své oběti si příliš nevybírá. Nakazit se mohou děti i dospělí, mladí či staří, muži i ženy. Ačkoli obvykle nevyžaduje hospitalizaci, doba nutné domácí léčby na lůžku se pohybuje okolo jednoho týdne, a to už je dost dlouhá doba na to, aby narušila náš plánovaný harmonogram.

Ať už se jedná o pracovní záležitosti, plánované zkoušky u studentů či zahraniční cesty, vždy se najde něco, v čem náhlé onemocnění chřipkou citelně zasáhne do vašich plánů. A samozřejmě se každoročně najde nemálo jedinců v pokušení léčbu zkrátit, příznaky překonat pomocí silných analgetik, zkrátka a dobře chřipku přechodit. Není to však dobrý nápad a plynou z něj značná rizika pro vás i vaše okolí.

Teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti

Chřipka je virové onemocnění, které není možno léčit antibiotiky. A přestože specifická protichřipková antivirotika existují, nejedná se o běžně nasazovanou terapii. Základním mechanismem, kterým se zbavuje člověk nákazy, je imunitní reakce jeho organismu. Ta spočívá mimo jiné ve zvýšení tělesné teploty, mobilizaci bílých krvinek, tvorbě protilátek a v dalších opatřeních, která mají za cíl vyhubit všechny chřipkové viry přítomné v organismu.

V naprosté většině případů si vaše imunita s nákazou poradí a pomůže vám chřipku překonat bez jakýchkoliv dlouhodobých následků. K dostatečné imunitní odpovědi však potřebuje organismus klid na práci – tedy odpočinkový režim s pobytem na lůžku, dostatek tekutin a spánku.

Bacilonosiči mezi námi

Pokud se pokusíte běh přírodních zákonitostí obejít, ohrožujete tím nejen sebe, ale zcela bez debaty i vaše okolí. Ignorujete-li rané příznaky onemocnění chřipkou a chodíte nadále do zaměstnání či jinam mezi lidi, stáváte se zdrojem nákazy pro své kolegy a přátele. Právě v počínající akutní fázi onemocnění je totiž virová zátěž organismu nejvyšší a s tím souvisí i vysoké riziko přenosu infekce přímým kontaktem či kapénkově. Zvláště ve vozidlech hromadné dopravy či v uzavřených přetopených prostorech, jakými jsou třeba kanceláře či divadla, nebezpečí přenosu viru nadále stoupá. Nejenže tak nikomu vaše přítomnost v práci zvlášť neprospěje, ale můžete svým bezohledným chováním vyřadit další členy pracovního kolektivu či ohrozit na životě například seniora v tramvaji, u nějž může mít onemocnění chřipkou smrtelný průběh.

Nebezpečné komplikace

I když si tuto myšlenku nepřipouštíte k tělu, věřte, že při přecházení chřipky je v ohrožení i váš život. Virus chřipky není schopen dlouhodobě přetrvávat v organismu, chřipka tedy nemůže přejít do chronicity, ani se nemůže stát člověk bezpříznakovým přenašečem, jako tomu je u některých bakteriálních či jiných virových infekcí. Pokud však neumožníte svému organismu v klidu se s infekcí vypořádat, hrozí vám celá řada komplikací, z nichž některé mohou být smrtelné.

Obecně lze rozdělit komplikace onemocnění chřipkou do dvou skupin. Primární, způsobené samotným působením viru chřipky v těle, a sekundární, což jsou obtíže způsobené jiným mikrobem, který napadl váš organismus oslabený probíhající chřipkovou infekcí. Primární komplikace chřipky bývají často podceňovány, neboť je to přece „jenom chřipka“. Zdánlivě neškodný virus však může překvapit svou agresivitou.

Když dáte viru šanci

Méně závažnou komplikací je chřipková laryngitida (zánět hrtanu), která se projeví dráždivým kašlem, dušností a ztrátou hlasu. Virus může postihovat i průdušky a mezi nejtěžší stavy náleží chřipkový zápal plic neboli pneumonie. Jedná se o postižení plicní tkáně rozšířením virové infekce a zvláště u seniorů končí nezřídka fatálně. Chřipková pneumonie se projevuje velmi těžkou dušností až ztrátou vědomí a často je nezbytná umělá plicní ventilace a hospitalizace na ARO.

Mezi méně časté, ale na druhou stranu velmi nepříjemné komplikace patří zánět svalů – myositida. Jedná se o typickou komplikaci spíše u dětí a příznaky se projevují obvykle za 5 až 7 dní od prvních symptomů chřipky.

Myositida se vyznačuje výraznou bolestí svalů a slabostí končetin, která může připomínat i ochrnutí. Naštěstí se nejedná o závažné a trvalé postižení, funkce svalů se obvykle postupně sama upraví po léčbě protizánětlivými přípravky.

Srdeční záležitost

Mnohem horší je chřipkový zánět srdečního svalu a osrdečníku – myokarditida a perikarditida. Při napadení srdeční tkáně virem chřipky dochází k masivní imunitní odpovědi, neboť takto důležitý orgán musí být ochráněn téměř za každou cenu. Mezi buňky srdečního svalu tak z krve pronikají bílé krvinky – lymfocyty, makrofágy a další, které se intenzivně snaží virus zlikvidovat. Při nelítostném souboji však dochází často i k poškození samotného srdce. 

Poškozená tkáň se hojí jizvou a při současně probíhající perikarditidě navíc dochází k produkci tekutiny – perikardiál­ního výpotku, který dále zhoršuje čerpací schopnost srdce. Zákeřnost chřipkové myokarditidy tkví mimo jiné v tom, že se může projevovat i s delším odstupem po prvních příznacích. Také její projevy mohou být různorodé. Řadíme mezi ně únavu, dušnost, kolapsy či bolest na hrudi. U části pacientů pak dochází ke zhojení bez dlouhodobých následků. V některých případech však může být myokard natolik poškozen, že se rozvine postupná dilatační kardiomyopatie, která může vyústit v srdeční selhání. V takových případech obvykle zbývá jen jedna možnost – transplantace srdce.

Riziko infekce

Starší či oslabení jedinci bývají ohroženi zejména sekundárními komplikacemi, tedy obvykle bakteriální infekcí nasedající na probíhající chřipkové onemocnění. Spektrum bakterií, které vás mohou napadnout, je velmi široké – namátkou jde o streptokoky, stafylokoky, pneumokoky či klebsielly.

TIP: Mužská rýmička existuje: Proč muži snášejí nachlazení hůř než ženy?

Nejčastěji postiženým orgánem jsou plíce (důsledkem je tedy bakteriální zápal plic – pneumonie), může však dojít i k infekci vedlejších nosních dutin či středouší. Takto vzniklé komplikace je nutno již řešit antibiotickou léčbou a nezřídka i hospitalizací nemocného.

Přecházet chřipku je značně riskantní počínání, které může mít tragický dopad. Onemocníte-li chřipkou, měli byste si tedy vždy dobře rozmyslet, stojí-li vám riziko doživotních následků a ohrožování okolí za týden strávený v klidu na lůžku. 

Chřipka leze na mozek

Dalším systémem, který může být postižen chřipkovým virem, je centrální nervová soustava. Může dojít k rozvoji zánětu mozku a mozkových obalů, tedy encefalitidy či meningoencefalitidy. Mezi jejich příznaky patří kromě výrazných bolestí hlavy také nevolnost a zvracení, světloplachost a zvukoplachost. Obvykle se však jedná spíše o komplikace typické pro dětský věk.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907