Před 670 lety zářila na jižním nebi působivá supernova

19.09.2022 - Stanislav Mihulka

Podle analýzy rázových vln exploze dorazilo záření supernovy SNR 0519−69.0 k Zemi asi před 670 lety

<p>Pozůstatek supernovy SNR 0519-69.0 na kombinovaném snímku. <em>(foto: NASA/CXC/GSFC/B. J. Williams, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Pozůstatek supernovy SNR 0519-69.0 na kombinovaném snímku. (foto: NASA/CXC/GSFC/B. J. Williams, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Přibližně před 160 tisíci lety, tedy během předposlední doby ledové, explodoval ve Velkém Magellanově mračnu bílý trpaslík jako supernova typu Ia. Záření exploze od té doby putovalo vesmírem až zhruba před 670 lety (v době vlády Karla IV.), dorazilo k Zemi.

K tomuto závěru dospěl tým amerických a australských odborníků, kteří detailně prostudovali pozůstatek supernovy SNR 0519−69.0. Podařilo se jim se slušnou přesností určit, kdy mohla být viditelná na pozemské obloze. Astronomové tento pozůstatek supernovy pozorují již dlouho, nyní jim poskytla detailní informace kombinovaná pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu a vesmírné rentgenové observatoře Chandra.

Rázové vlny supernovy

Badatelé analyzovali pohyby rázových vln zmíněné exploze. Zjistili, že nejrychlejší rázové vlny supernovy SNR 0519−69.0 se pohybovaly rychlostí 5 820 kilometrů za sekundu, zatímco nejpomalejší 1 670 kilometrů za sekundu. To jim umožnilo rekonstruovat okamžik exploze při pohledu ze Země do doby před zhruba 670 lety (s tolerancí +/- 70 let).

Supernova SNR 0519−69.0 byla pravděpodobně viditelná pouhým okem, i když nejspíš pouze v noci, jako nová jasná „hvězda“ ve Velkém Magellanově mračnu. To se nachází daleko na jižní obloze, takže supernovu mohli pozorovat jen lidé tropických oblastí a jižní polokoule. 

TIP: Odborníci NASA vytvořili nový model hvězdného monstra Eta Carinae

Mohli to být obyvatelé středověkého království Zimbabwe nebo třeba říše Inků, která se v té době rozkládala v Jižní Americe. Odborníci odhadují, že ve stejné době žil asi milion lidí v Austrálii, a i oni podle všeho mohli supernovu pozorovat.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

New York City I - dílo abstraktního nizozemského malíře Pieta Mondriana z roku 1942.

Revue

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Co se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)

Historie

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, HonzachCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907