Před úsvitem dinosaurů prošla planeta milion let dlouhým obdobím dešťů

18.11.2020 - Stanislav Mihulka

V období triasu se odehrála Karnská pluviální epizoda, která byla spojená nejen s velkým soptěním, spoustou lijáků, intenzivním vymíráním, ale také se vznikem mnoha nových druhů


Reklama

nedlouho po počátku druhohor – v období svrchního triasu, se zhruba před 233 miliony let odehrála takzvaná Karnská pluviální epizoda. Zřejmě především kvůli mohutnému soptění v oblasti mikrokontinentu Wrangellia, který dnes známe jako západ severní Ameriky, tehdy došlo k velkému vymírání, i když nebylo tak extrémní jako vymírání Velké pětky masových vymírání.

Podle paleontologů to byla jedna z nejvýznamnějších událostí, které se podílely na vzniku dnešní přírody. Tehdy na Zemi vyhynula asi třetina druhů v oceánech, a také mnoho druhů na souši. Zároveň ale vznikly korálové útesy, objevili se první savci, ještěři a želvy, a také proběhla intenzivní evoluce dinosaurů, krokodýlů, hmyzu i jehličnanů.

TIP: Zavalití draci s gigantickými hlavami kralovali potravnímu řetězci triasu

Význam vymírání v období Karnské pluviální epizody potvrzuje i nový výzkum, který vedl Jacopo Dal Corso z China University of Geosciences v čínském Wu-chanu.

Svědectví z těchto dob nám přinášejí obrovská lávová pole, která lemují dnešní západní pobřeží Kanady. Monumentální vulkanismus tehdy vedl ke změně klimatu. Původně suchý svět se stal mnohem vlhčím – kontinenty, které tehdy byly spojeny do superkontinentu Pangea, zkrápěly mohutné deště, a to možné déle než milion let.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií:

    Mark Witton/Natural History Museum, London




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907