Před úsvitem dinosaurů prošla planeta milion let dlouhým obdobím dešťů

18.11.2020 - Stanislav Mihulka

V období triasu se odehrála Karnská pluviální epizoda, která byla spojená nejen s velkým soptěním, spoustou lijáků, intenzivním vymíráním, ale také se vznikem mnoha nových druhů


Reklama

nedlouho po počátku druhohor – v období svrchního triasu, se zhruba před 233 miliony let odehrála takzvaná Karnská pluviální epizoda. Zřejmě především kvůli mohutnému soptění v oblasti mikrokontinentu Wrangellia, který dnes známe jako západ severní Ameriky, tehdy došlo k velkému vymírání, i když nebylo tak extrémní jako vymírání Velké pětky masových vymírání.

Podle paleontologů to byla jedna z nejvýznamnějších událostí, které se podílely na vzniku dnešní přírody. Tehdy na Zemi vyhynula asi třetina druhů v oceánech, a také mnoho druhů na souši. Zároveň ale vznikly korálové útesy, objevili se první savci, ještěři a želvy, a také proběhla intenzivní evoluce dinosaurů, krokodýlů, hmyzu i jehličnanů.

TIP: Zavalití draci s gigantickými hlavami kralovali potravnímu řetězci triasu

Význam vymírání v období Karnské pluviální epizody potvrzuje i nový výzkum, který vedl Jacopo Dal Corso z China University of Geosciences v čínském Wu-chanu.

Svědectví z těchto dob nám přinášejí obrovská lávová pole, která lemují dnešní západní pobřeží Kanady. Monumentální vulkanismus tehdy vedl ke změně klimatu. Původně suchý svět se stal mnohem vlhčím – kontinenty, které tehdy byly spojeny do superkontinentu Pangea, zkrápěly mohutné deště, a to možné déle než milion let.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií:

    Mark Witton/Natural History Museum, London

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907