Prehistorické ženy měly paže silnější, než dnešní elitní sportovkyně

02.12.2017 - Stanislav Mihulka

Každodenní život prvních zemědělců musel být pro ženy náročný. Měly mnohem větší sílu než dnešní sportovkyně

Ženy z neolitu se silou paží mohly směle měřit s dnešními sportovkyněmi
Ženy z neolitu se silou paží mohly směle měřit s dnešními sportovkyněmi

Reklama

Výzkum kostí neolitických žen naznačuje, že dnešní dámy by mezi svými předchůdkyněmi nejspíš neobstály. A platí to i pro ženy, které se věnují silovým sportům.

Herkulové a Amazonky

Když britští odborníci porovnali kosti rukou prehistorických žen s dnešními ženami, zjistili, že ženy před tisícovkami lety měly překvapivě pevné kosti a silné ruce. Výzkum se týkal středoevropských žen, které žily až před 7 400 lety v období neolitu. Podle všeho si budeme muset poopravit mínění o roli žen té doby.

Badatelé až doposud porovnávali kosti žen s kostmi mužů. V takovém srovnání ženy vždy vycházely jako slabší. Tím zřejmě došlo k podcenění jejich role v době počátků evropského zemědělství. Zatím není jasné, díky jakým činnostem měly ženy tehdy tak silné paže. Vědci tipují, že to bylo hlavně kvůli mletí zrn obilí, což musela být častá a namáhavá práce.

TIP: Herkulové a Amazonky: Proč už mezi námi nechodí supermani?

Značná tělesná výkonnost našich předků ovšem zdaleka nepředstavovala jen výsledek tvrdých životních podmínek či výcviku. Lidé k ní měli i vrozené předpoklady. Ti, kteří zmíněné vlohy zdědili, byli ve výhodě: snáze přežívali a plodili víc dětí. Predispozice ke zdatnosti se pak šířily celou populací.

V pravěku a starověku o přežití často rozhodovala fyzická zdatnost, a podobné varianty genů proto představovaly výhodu, tudíž byly zřejmě v lidské populaci mnohem rozšířenější než dnes. Když pak význam tělesné výkonnosti upadal, důležitost zmíněných vloh klesala a pomalu se z genofondu vytrácely. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Cambridge

  • Zdroj fotografií: Alastair Fyfe/University of Cambridge

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907